Whisky dlouhdobě patří mezi nejoblíbenější destiláty na světě, ale pro mnoho lidí může být její výběr na první pohled složitý. Existuje totiž velké množství stylů, zemí původu i chuťových profilů. Pokud s whisky začínáte, vyplatí se orientovat podle několika základních faktorů, kterými jsou země původu, typ whisky a její stáří.
Země původu
Jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru whisky je její původ. Různé země mají totiž vlastní tradice výroby i typický chuťový profil. Například skotská whisky je známá širokou škálou stylů – od jemných a sladších až po výrazně rašelinové. Naopak irská whiskey bývá často jemnější a lehčí díky trojité destilaci. Velmi populární jsou také whisky ze Spojených Států, zejména bourbon, který má typicky sladší chuť s tóny vanilky a karamelu. Trochu si dovolíme upozornit i na českou whisky, která pomalu, ale velmi jistě začíná získávat zajímavé jméno.
Doporučujeme začít skotskou, případně irskou. Skotská whisky má podstatně širší zastoupení a zkrátka pestřejší chuť. Výběrem skotské whisky například ze Speyside nic nezkazíte, ale naopak se vyhněte kouřovým variantám z ostrova Islay. Pro úplné začátečníky je téměř sázkou na jistotu irská whiskey. Například jedna z letitějších variant whisky Tullamore bude nepochybně správnou volbou.
Typ whisky
Velmi obsáhlé téma. A také věc osobních preferencí. Pro začátečníky bývá často ideální jemnější blended whisky nebo sladší bourbon. Pokud ale půjdeme čistě za tím, co je nejlepší na seznámení se s whisky, blend bude patrně nejlepší. Zpravidla se jedná o whisky jemnou. U single malt se vám může snadno stát, že sáhnete po rašelinové whisky, která je příliš intenzivní i pro mnoho fanoušků této vody života.
Single malt whisky – vyrábí se pouze ze sladovaného ječmene v jedné palírně
Blended whisky – směs různých whisky, často jemnější a přístupnější
Bourbon – americká whisky vyráběná převážně z kukuřice
Rye whisky – whisky s vysokým podílem žita
Stáří whisky
Na etiketě whisky naleznete její stáří, pokud se nejedná vyloženě o mladou whisky. Obrovskou výhodou oproti ostatním destilátům je jistota, že whisky v láhvi má skutečně minimálně stejné stáří, jako je uvedeno na etiketě. Abychom tomu rozumněli, whisky v láhvi nemusí být z jednoho sudu, ale naopak to bude pravděpodobně směs z několika whisky různého stáří. A u whisky platí, že na láhev musí výrobce uvést tu nejmladší. Takže pokud výrobce smíchá dva sudy, přičemž v jednom bude whisky zrající 10 let a v druhém 15 let, na etiketu musí uvést, že se jedná o whisky 10 letou.
Mladší whisky mohou být svěží a výrazné, zatímco starší whisky bývají jemnější a plnější. Nemusí to být pravidlem, ale u whisky to je zkrátka pravděpodobnější, než například u rumů.
