St. Germain
St‑Germain: Francouzský bezový likér, který změnil svět koktejlů
Každé jaro se v evropské přírodě na několik týdnů objeví drobné bílé květy černého bezu. Jejich výrazná, příjemně sladká vůně je v našich končinách dobře známá především díky domácím bezovým sirupům. Právě tato nenápadná surovina se však stala základem jednoho z nejúspěšnějších moderních francouzských likérů. St‑Germain Elderflower Liqueur dokázal přenést chuť čerstvě natrhaných bezových květů do prémiového alkoholického nápoje, který si během několika let oblíbili barmani po celém světě.
Přestože jeho elegantní lahev připomíná historické francouzské likéry z počátku minulého století, značka St‑Germain vznikla až v roce 2007. Za jejím úspěchem stál americký podnikatel Robert J. Cooper, který se rozhodl vytvořit likér určený především do koktejlů. Využil přitom tradiční evropskou surovinu, francouzské likérnické zkušenosti a neobvyklou výrobní metodu, při které je potřeba čerstvé bezové květy zpracovat velmi krátce po sklizni. Výsledkem se stal jemný květinový likér s tóny hrušek, citrusů, broskví a zimolezu, který pomohl vrátit bezové aroma do moderní barové kultury.
Robert J. Cooper: Američan, který objevil chuť evropského bezu
Zakladatelem St‑Germain byl Robert J. Cooper, americký podnikatel pocházející z rodiny s dlouhou tradicí výroby a obchodu s lihovinami. Jeho rodina byla spojena se společností Charles Jacquin et Cie, výrobcem likérů a dalších alkoholických nápojů ve Filadelfii.
Cooper tak vyrůstal v prostředí, ve kterém se běžně pracovalo s aromatickými surovinami, alkoholem a výrobními recepturami. Sám patřil už ke třetí generaci rodiny působící v nápojovém průmyslu.
Zásadní inspiraci pro svůj nejznámější výrobek však nezískal ve Spojených státech, ale během pobytu v Evropě. V jednom z londýnských barů ochutnal koktejl, jehož součástí byl bezový sirup. Právě tato chuť jej mimořádně zaujala.
Bezové květy byly v Evropě tradiční surovinou pro výrobu sirupů a nealkoholických nápojů, ale na americkém trhu tehdy nepatřily mezi běžné koktejlové ingredience. Cooper proto začal přemýšlet, zda by bylo možné vytvořit prémiový alkoholický likér, který by dokázal zachytit svěží a jemnou vůni čerstvých bezových květů.
Právě tato myšlenka se stala základem St‑Germain.
Začátek nového tisíciletí: Barmani znovu objevují klasické koktejly
Na začátku 21. století procházela americká koktejlová kultura výraznou proměnou. Po období, kdy v mnoha barech dominovaly jednodušší míchané nápoje a průmyslově vyráběné směsi, začali barmani opět věnovat větší pozornost kvalitě jednotlivých ingrediencí.
Rostl zájem o klasické koktejly, čerstvé citrusové šťávy, vlastní sirupy, historické receptury a méně známé likéry. Významnou roli při této změně sehrály především specializované koktejlové bary v New Yorku, San Francisku a dalších amerických městech.
Právě v tomto prostředí Robert Cooper rozpoznal příležitost pro nový produkt. Nechtěl vytvořit další likér určený především k samostatnému podávání po jídle. Hledal ingredienci, kterou by barmani mohli využít při přípravě velkého množství odlišných koktejlů.
Bezové květy nabízely právě takovou možnost. Jejich aroma bylo dostatečně výrazné, aby nápoj obohatilo, ale zároveň nepůsobilo tak dominantně jako některé silné bylinné nebo kořeněné likéry.
Rok 2007: Na trh přichází St‑Germain Elderflower Liqueur
Robert Cooper začal prostřednictvím společnosti Cooper Spirits vyvíjet vlastní bezový likér a v roce 2007 jej uvedl na trh pod názvem St‑Germain Elderflower Liqueur.
Jeho cílem bylo vytvořit produkt s přirozeným květinovým charakterem, který nebude připomínat pouze sladký sirup. Likér měl mít dostatečně jemnou strukturu, svěží aroma a univerzální využití v koktejlech.
Výsledný nápoj obsahoval 20 % alkoholu a vyznačoval se výrazně květinovou vůní doplněnou tóny hrušek, citrusů a dalšího ovoce.
Cooper zároveň věnoval mimořádnou pozornost prezentaci značky. Elegantní lahev, francouzský název a inspirace historickou Paříží vytvářely dojem nápoje s dlouhou tradicí, přestože ve skutečnosti šlo o zcela nový produkt.
Právě tato kombinace se ukázala jako velmi úspěšná. St‑Germain si rychle získal pozornost barmanů, kteří hledali nové možnosti, jak do koktejlů přidat jemnou květinovou sladkost.
Proč se likér jmenuje St‑Germain?
Název St‑Germain odkazuje na slavnou pařížskou čtvrť Saint-Germain-des-Prés, která se nachází na levém břehu Seiny.
Právě tato část Paříže byla v minulosti významným centrem uměleckého a intelektuálního života. Setkávali se zde spisovatelé, malíři, filozofové a další osobnosti francouzské kultury.
Ve 20. století se Saint-Germain-des-Prés proslavila především literárními kavárnami a prostředím spojeným s existencialismem. Mezi nejznámější podniky patřily například Café de Flore nebo Les Deux Magots.
Robert Cooper se touto atmosférou inspiroval při vytváření vlastní značky. Chtěl, aby St‑Germain připomínal elegantní francouzský aperitiv, který má místo v kavárnách, barech a při společenských setkáních.
Samotný název ovšem neznamená, že likér vznikl v historické palírně této pařížské čtvrti. Jde o obchodní odkaz na kulturní prostředí Paříže, zatímco samotný produkt se vyrábí ve Francii prostřednictvím specializovaných likérnických postupů.
Bez černý: Nenápadná evropská rostlina s mimořádně výraznou vůní
Základem St‑Germain jsou květy bezu černého, botanicky označovaného jako Sambucus nigra.
Tento keř nebo menší strom roste v mnoha částech Evropy. Běžně jej najdeme podél cest, na okrajích lesů, v zahradách nebo na dalších místech s dostatkem světla.
Na přelomu jara a léta vytváří velká květenství složená z množství drobných bílých až krémově zbarvených květů. Právě jejich výrazná vůně je důvodem, proč se bez po staletí používal při přípravě sirupů, nálevů a dalších nápojů.
Bezové květy mají velmi specifický aromatický charakter. Mohou připomínat jemné květiny, med, hrušky, citrusy nebo lehce tropické ovoce.
Právě tato chuťová rozmanitost byla pro Roberta Coopera zásadní. Bezový likér totiž dokáže doplnit mnoho různých alkoholických nápojů, aniž by nutně potlačil jejich původní charakter.
Jen několik týdnů v roce: Proč je sklizeň bezu tak náročná?
Jednou z největších zvláštností výroby St‑Germain je krátké období sklizně. Bezové květy se objevují pouze během několika jarních týdnů a jejich optimální stav netrvá dlouho.
Výrobce uvádí, že hlavní sklizeň obvykle probíhá koncem května a během června. Podle počasí a konkrétní lokality může období kvetení trvat přibližně tři až šest týdnů.
Právě počasí má na kvalitu květů výrazný vliv. Silný déšť může ovlivnit jejich aroma, zatímco vysoké teploty urychlují vývoj rostlin a zkracují vhodnou dobu sklizně.
Bezové květy je proto potřeba sbírat ve chvíli, kdy jsou plně rozvinuté a obsahují požadované množství aromatických látek.
Výrobce zdůrazňuje především ruční sběr, který umožňuje vybírat jednotlivá květenství podle jejich zralosti a stavu.
Právě tato krátká a intenzivní sklizeň zásadně odlišuje St‑Germain od likérů vyráběných ze sušeného koření nebo z rostlinných ingrediencí dostupných během celého roku.
Ruční sběr: Proč se bezové květy nesklízejí jako běžné ovoce?
Bezové květy jsou jemné a poměrně citlivé na poškození. Jejich aromatické vlastnosti se navíc mohou rychle měnit po oddělení od rostliny.
Právě proto se při výrobě St‑Germain používá ruční sběr. Pracovníci vybírají vhodná květenství a snaží se minimalizovat poškození jednotlivých květů.
Podle výrobce se sklizeň často odehrává v ranních hodinách, kdy bývají teploty nižší a květy si zachovávají výraznou vůni.
Významnou úlohu hraje také rychlost následného zpracování. Nestačí totiž bezové květy pouze nasbírat a uskladnit na několik dní.
Právě jejich čerstvost je jedním ze základních předpokladů výsledného charakteru likéru.
Až tisíc květů v jedné lahvi: Co tento údaj skutečně znamená?
Jedním z nejznámějších tvrzení značky je údaj, že každá lahev St‑Germain obsahuje esenci až tisíce bezových květů.
Výrobce tím zdůrazňuje množství drobných květů, ze kterých se získává aromatický extrakt používaný při výrobě likéru.
Je však důležité rozlišovat mezi jednotlivým květem a celým květenstvím. Jedno velké bezové květenství se skládá z množství drobných kvítků.
Údaj o tisíci květech tedy neznamená, že je pro každou lahev potřeba nasbírat tisíc celých velkých květenství.
Stejně tak se nejedná o přesně změřitelný počet květů, který by byl v každé jednotlivé lahvi fyzicky přítomen. Výsledný likér obsahuje extrakt získaný z čerstvých květů, nikoliv jejich celé části.
Jde především o způsob, jak zákazníkům přiblížit množství rostlinné suroviny používané při výrobě.
Prvních 24 hodin: Nejdůležitější část zpracování
Jakmile jsou bezové květy natrhané, začíná další důležitá fáze výroby. Jejich jemná aromatika totiž není neomezeně stabilní a může se poměrně rychle měnit.
St‑Germain proto zdůrazňuje, že květy musejí být připraveny k maceraci přibližně do 24 hodin od sklizně.
Macerace je postup, při kterém se rostlinná surovina nechává v kontaktu s vhodným rozpouštědlem, aby se z ní postupně uvolnily aromatické a chuťové látky.
V likérnictví se často využívá alkoholický základ, protože alkohol dokáže rozpouštět řadu látek, které se ve vodě uvolňují hůře.
Právě při maceraci bezových květů vzniká aromatický výluh, který později tvoří hlavní charakter St‑Germain.
Rychlé zpracování má pomoci zachovat svěží květinovou vůni, která je pro tento likér typická.
Jak se St‑Germain vyrábí?
Výroba začíná výběrem a ruční sklizní čerstvých bezových květů. Ty se následně co nejrychleji převážejí ke zpracování, aby se zachoval jejich požadovaný aromatický charakter.
Po sklizni následuje macerace, během které se z květů získávají aromatické složky. Výrobce uvádí, že extrakt se následně nechává odpočinout, aby mohlo dojít k přirozenému oddělení některých částí směsi.
Poté následuje filtrace a spojení s dalšími složkami podle vlastní receptury.
Důležitým prvkem je také malé množství francouzského brandy, které se používá při závěrečném míchání. Právě tato složka může doplňovat květinové aroma o jemnější ovocné a vyzrálejší tóny.
Výsledný likér se upravuje na obsah 20 % alkoholu a lahvuje do charakteristických vysokých skleněných lahví.
St‑Germain tak nevzniká stejným způsobem jako whisky nebo rum. Jeho podstatou není dlouhé zrání hlavního destilátu v dubových sudech, ale především získání a zachování vůně čerstvých bezových květů.
Proč se při výrobě používá francouzské brandy?
Jednou z méně známých zajímavostí St‑Germain je použití francouzského brandy při sestavování výsledného likéru.
Brandy je destilát vyrobený z vína nebo jiných vhodných ovocných surovin. Ve Francii má jeho výroba dlouhou tradici, zejména v regionech spojených s koňakem a armagnakem.
St‑Germain však není koňakový likér v tom smyslu, že by jeho hlavní charakter tvořila velká dávka vyzrálého vinného destilátu.
Brandy zde představuje doplňkovou složku, která pomáhá dotvářet výslednou chuťovou strukturu.
Právě proto může St‑Germain působit o něco komplexněji než jednoduchý bezový sirup smíchaný s alkoholem.
Hlavním aromatickým motivem však nadále zůstává samotný bezový květ.
St‑Germain Elderflower Liqueur: Jak vlastně chutná?
St‑Germain Elderflower Liqueur obsahuje 20 % alkoholu a vyznačuje se světle zlatavou barvou.
Ve vůni dominuje bezový květ, který doplňují tóny hrušek, broskví, citrusů a jemnějšího zimolezu.
Právě zimolez bývá v oficiálních degustačních materiálech často zmiňován jako jedna z aromatických asociací. Neznamená to však automaticky, že se jeho květy skutečně používají při výrobě.
Chuť je sladká, květinová a poměrně svěží. Výraznější cukerná složka je vyvažována jemnější citrusovou a ovocnou aromatikou.
Likér působí hladce a jeho alkoholová síla není tak výrazná jako u mnoha klasických čtyřicetiprocentních destilátů.
Právě tato kombinace jej předurčuje především k míchání koktejlů, kde může doplňovat gin, vodku, šumivé víno nebo další alkoholické základy.
Je St‑Germain bylinný, nebo ovocný likér?
St‑Germain bývá někdy zařazován mezi bylinné likéry a jindy mezi ovocné. Jeho chuť totiž připomíná hrušky, broskve nebo citrusy.
Ve skutečnosti však nejde o klasický ovocný likér vyráběný především z ovocné šťávy nebo macerovaného ovoce.
Hlavní aromatickou složkou jsou květy černého bezu. Právě proto je nejpřesnějším označením bezový nebo květinový likér.
V širším rozdělení alkoholických nápojů jej lze zařadit mezi bylinné a rostlinné likéry.
Je také důležité rozlišovat mezi bezovým květem a bezinkami. Bezinky jsou tmavé plody černého bezu, které se objevují později během roku a mají odlišný charakter.
St‑Germain Elderflower Liqueur je vyráběný z květů, nikoliv jako klasický likér z bezinkových plodů.
Art deco lahev: Proč St‑Germain vypadá jako historický francouzský likér?
Vedle samotné chuti patří mezi nejvýraznější vlastnosti St‑Germain jeho charakteristická vysoká lahev.
Její design připomíná období art deco, které se rozvíjelo především ve dvacátých a třicátých letech 20. století.
Právě art deco využívalo elegantní geometrické tvary, dekorativní prvky a výraznou symetrii. Tento styl se prosazoval v architektuře, interiérovém designu, módě i výrobě luxusního spotřebního zboží.
Robert Cooper chtěl, aby lahev St‑Germain připomínala historické francouzské výrobky, které by bylo možné najít ve starých pařížských kavárnách nebo obchodech s luxusními likéry.
Podle knihy The Oxford Companion to Spirits & Cocktails se měl při návrhu inspirovat také flakonem parfému, který si pořídil v Paříži.
Výsledkem se stala vysoká lahev s výraznou dekorativní strukturou a elegantní etiketou.
Právě tento vzhled pomohl vytvořit dojem dlouhé francouzské tradice, přestože značka samotná vznikla teprve v roce 2007.
Bartender's Ketchup: Přezdívka, kterou si likér vysloužil v barech
Po uvedení na trh se St‑Germain velmi rychle rozšířil mezi profesionální barmany, především ve Spojených státech.
Jeho popularita byla natolik výrazná, že získal neobvyklou přezdívku Bartender's Ketchup, tedy barmanský kečup.
Název nebyl míněn doslova. Odkazoval na skutečnost, že St‑Germain se začal používat podobně univerzálně jako známé dochucovadlo.
Stačilo přidat malé množství bezového likéru a výsledný koktejl získal jemnější květinovou sladkost.
Právě tato vlastnost byla velkou výhodou, ale také důvodem k určité kritice. Někteří barmani začali upozorňovat, že se St‑Germain používá až příliš často a někdy nahrazuje promyšlenější práci s jednotlivými ingrediencemi.
Přezdívka tak představovala zároveň kompliment i lehce ironickou poznámku k jeho mimořádné oblibě.
Právě tato popularita však ukazuje, jak významnou změnu dokázal nový bezový likér během několika let přinést do moderní koktejlové kultury.
St‑Germain Spritz: Koktejl, který pomohl značce na svět
Jedním z nejznámějších způsobů použití je St‑Germain Spritz, jednoduchý aperitivní koktejl kombinující bezový likér, šumivé víno a sodovou vodu.
Jeho počátky sahají do období před oficiálním uvedením likéru na trh. V roce 2006 vytvořil barman a odborník na koktejly Simon Difford recepturu Elderflower Spritz, která se později stala jedním z charakteristických nápojů značky.
Původní varianta využívala také bílé víno Sauvignon Blanc, zatímco v současných receptech se často používá Champagne, Prosecco nebo jiné suché šumivé víno.
Právě spojení bezového likéru a šumivého vína funguje díky kontrastu mezi květinovou sladkostí a svěží kyselostí.
Sodová voda navíc snižuje celkovou intenzitu alkoholu a vytváří lehčí, osvěžující charakter.
St‑Germain Spritz se tak stal jedním z nápojů, které pomohly představit bezový likér široké veřejnosti.
Jak připravit St‑Germain Spritz?
Pro jednoduchou domácí přípravu postačí tři hlavní ingredience: bezový likér St‑Germain, suché šumivé víno a sodová voda.
Do větší vinné sklenice naplněné ledem se nalije přibližně 40 ml St‑Germain, 60 ml suchého šumivého vína a 60 ml sodové vody.
Nápoj se jemně promíchá a doplní citronovou kůrou nebo plátkem citrusového ovoce.
Právě citrusová složka dobře navazuje na jemnější ovocné tóny bezových květů.
Výsledný koktejl je lehký, květinový a osvěžující. Díky jednoduché přípravě může představovat zajímavou alternativu k běžnějším aperitivním koktejlům.
Hugo Spritz: Proč se St‑Germain spojuje s jedním z nejoblíbenějších letních koktejlů?
St‑Germain je dnes velmi často spojovaný také s koktejlem Hugo Spritz.
Samotný koktejl však vznikl dříve než značka. Jeho původ se tradičně připisuje jihotyrolskému barmanovi Rolandu Gruberovi, který jej vytvořil v roce 2005 v italském městečku Naturno.
Původní receptura měla obsahovat především Prosecco, sodovou vodu, mátu a meduňkový sirup. Později se začala používat také bezová sirupová varianta.
Právě bezové aroma se postupně stalo jedním z hlavních poznávacích znaků koktejlu Hugo.
Po uvedení St‑Germain na trh v roce 2007 začali někteří barmani používat tento likér místo bezového sirupu.
Výsledkem vznikla varianta, která kromě květinové sladkosti přináší také další alkoholickou složku.
Je tedy důležité připomenout, že St‑Germain není původním zakladatelem koktejlu Hugo. Výrazně však přispěl k rozšíření jeho moderní bezové varianty.
Hugo se St‑Germain: Máta, limeta a bezový květ
Moderní Hugo Spritz se St‑Germain kombinuje květinový likér, suché šumivé víno, sodovou vodu, mátu a limetu.
Výrobce doporučuje například 45 ml St‑Germain, přibližně 60 ml šumivého vína a stejné množství sodové vody.
Nápoj se připravuje ve větší sklenici s ledem a doplňuje čerstvou mátou a limetkou.
Právě máta vytváří příjemný bylinný kontrast k jemné sladkosti bezového likéru, zatímco limeta dodává výraznější citrusovou svěžest.
Oproti tradiční verzi s bezovým sirupem bývá koktejl připravený se St‑Germain aromaticky komplexnější a může obsahovat více alkoholu.
Právě tato kombinace se stala oblíbenou v moderních evropských barech, zejména během teplejších měsíců.
French Blonde: Bezový likér, gin a grapefruit
Dalším koktejlem, který v posledních letech přispěl k popularitě St‑Germain, je French Blonde.
Jde o kombinaci ginu, bezového likéru, francouzského aperitivního vína, grapefruitové šťávy a citronových bitters.
Výsledný nápoj nabízí zajímavou rovnováhu mezi květinovou sladkostí St‑Germain, botanickým charakterem ginu a svěží grapefruitovou hořkostí.
French Blonde se výrazněji dostal do pozornosti veřejnosti v roce 2024, kdy jej některá média spojovala se zpěvačkou Taylor Swift.
Samotný koktejl je však starší a jeho přesný původ není jednoznačně doložený. Není proto správné tvrdit, že vznikl až díky této mediální pozornosti.
Právě French Blonde ukazuje, že bezový likér nemusí být určený pouze do jednoduchých spritzů. Může být také důležitou součástí komplexnějších koktejlů s ginem a aromatizovaným vínem.
St‑Germain a gin: Proč tato kombinace tak dobře funguje?
Jednou z nejpřirozenějších kombinací pro St‑Germain je gin.
Gin má vlastní výrazný aromatický charakter, jehož základem je jalovec. Podle konkrétní receptury může obsahovat také citrusové kůry, koriandr, anděliku, koření nebo květinové složky.
Právě květinový charakter bezového likéru se s mnoha ginovými botanicals velmi dobře doplňuje.
St‑Germain může do výsledného nápoje přidávat sladkost, hruškové a citrusové tóny, aniž by úplně potlačil jalovcový základ.
Dobře proto funguje například v Gin & Toniku, do kterého se přidá malé množství bezového likéru.
Podobně jej lze využívat v koktejlech s citronovou šťávou, kde sladká květinová složka pomáhá vyvažovat kyselost citrusů.
Rok 2013: St‑Germain kupuje skupina Bacardi
Rychlý úspěch St‑Germain přilákal pozornost velkých mezinárodních výrobců alkoholu.
Dne 8. ledna 2013 oznámila skupina Bacardi Limited, že značku St‑Germain získala do svého portfolia.
Pro Roberta Coopera šlo o mimořádný obchodní úspěch. Během pouhých šesti let dokázal vytvořit produkt, který se stal běžnou součástí koktejlových barů v USA a začal získávat popularitu také na dalších kontinentech.
Bacardi tehdy zdůrazňovalo zejména výraznou chuťovou identitu likéru, jeho oblibu mezi barmany a potenciál pro další mezinárodní růst.
Robert Cooper po prodeji nadále zůstal spojený se značkou jako její ambasador a odborný garant jejího dalšího rozvoje.
St‑Germain se tak stal součástí společnosti, do jejíhož portfolia patří například rum Bacardí, gin Bombay Sapphire, vodka Grey Goose nebo vermuty Martini.
Robert Cooper: Krátký život a mimořádný úspěch
Robert J. Cooper zemřel v roce 2016 ve věku pouhých čtyřiceti let.
Přesto se mu během relativně krátké podnikatelské kariéry podařilo vytvořit jednu z nejvlivnějších moderních likérových značek.
Jeho přístup se odlišoval především tím, že nevycházel z historie staré palírny nebo rodinné receptury předávané po staletí.
Rozpoznal chuťovou příležitost, která byla v moderní americké koktejlové kultuře nedostatečně využitá, a dokázal vytvořit produkt přizpůsobený potřebám profesionálních barmanů.
Vedle St‑Germain se věnoval také dalším projektům, například obnově historického fialkového likéru Crème Yvette nebo výrobě žitné whiskey Lock Stock & Barrel.
Jeho nejvýznamnějším odkazem však zůstává právě bezový likér St‑Germain, který se stal jedním ze symbolů moderní koktejlové renesance.
Proč se může barva St‑Germain časem měnit?
St‑Germain má charakteristickou světle zlatavou barvu, která pochází z použitých přírodních složek.
Výrobce uvádí, že likér neobsahuje umělá barviva ani umělá aromata.
Právě vzhledem k přírodnímu charakteru použitých bezových extraktů se však může barva nápoje během skladování postupně měnit.
Jedním z důvodů je oxidace, tedy reakce některých složek se vzdušným kyslíkem.
Výrobce proto doporučuje chránit lahev před přímým slunečním světlem a skladovat ji v chladnějším a suchém prostředí.
Po otevření doporučuje spotřebovat likér přibližně do šesti měsíců, aby si zachoval co nejlepší aromatické vlastnosti.
Postupná změna odstínu sama o sobě nemusí znamenat, že se produkt zkazil. Může však souviset se změnou jeho původní svěží květinové vůně.
St‑Germain versus domácí bezový sirup: V čem je rozdíl?
Pro české zákazníky je zajímavé také srovnání St‑Germain s tradičním domácím bezovým sirupem.
Bezový sirup se u nás připravuje především z květů černého bezu, cukru, vody a často také citronu nebo kyseliny citronové.
Právě tato kombinace vytváří sladký nealkoholický koncentrát, který lze ředit vodou nebo používat v různých nápojích.
St‑Germain pracuje se stejnou základní rostlinnou surovinou, ale jeho výroba je odlišná. Využívá alkoholickou extrakci, francouzské likérnické postupy a také doplňkovou složku brandy.
Výsledný nápoj proto nabízí nejen bezovou sladkost, ale také jemnější ovocné a komplexnější aromatické tóny.
Právě díky tomu může být vhodnější pro některé koktejly, kde by obyčejný sirup působil příliš jednoduše nebo výrazně sladce.
To ovšem neznamená, že by domácí bezový sirup byl méně kvalitní. Jde jednoduše o dva různé produkty určené k odlišnému použití.
Čím se St‑Germain odlišuje od ostatních květinových likérů?
Největší zvláštností St‑Germain je jeho zaměření na čerstvé bezové květy a velmi krátké období jejich sklizně.
Právě rychlé zpracování po ručním sběru pomáhá zachovávat aromatický charakter rostlin, který by při dlouhém skladování mohl postupně slábnout.
Další významnou vlastností je použití francouzského brandy a pečlivé spojování jednotlivých složek při výrobě.
St‑Germain je také spojený s neobvykle výrazným vlivem na moderní koktejlovou kulturu. Během několika let se stal běžnou ingrediencí profesionálních barů a pomohl rozšířit použití bezového aroma v koktejlech.
Za pozornost stojí také charakteristická vysoká lahev inspirovaná francouzským art deco, která patří mezi nejlépe rozpoznatelné obaly současných likérů.
Právě spojení čerstvé přírodní suroviny, moderního likérnictví a výrazného designu vysvětluje, proč se St‑Germain dokázal prosadit i bez dlouhé historické tradice.
St‑Germain: Bezový likér, který během několika let změnil koktejlovou kulturu
Příběh St‑Germain začal na začátku nového tisíciletí, kdy Robert J. Cooper v Londýně ochutnal koktejl s bezovým sirupem. Právě jeho jemná květinová chuť jej inspirovala k vytvoření alkoholického likéru, který by dokázal zachytit aroma čerstvě natrhaných bezových květů.
V roce 2007 uvedl na trh St‑Germain Elderflower Liqueur, francouzský likér s 20 % alkoholu. Jeho výroba je založená na ruční sklizni bezových květů během krátkého jarního období a jejich rychlém zpracování, při kterém se získává charakteristický květinový extrakt.
St‑Germain se během několika let stal mimořádně oblíbenou ingrediencí moderních koktejlů. Barmani jej začali používat s ginem, šumivým vínem, vodkou i dalšími destiláty. Právě díky univerzálnímu použití získal přezdívku Bartender's Ketchup.
V roce 2013 značku koupila společnost Bacardi a její popularita se následně rozšířila na další světové trhy. Dnes patří mezi nejznámější bezové likéry a je spojený především s koktejly St‑Germain Spritz, Hugo Spritz nebo French Blonde.
Největší zajímavostí značky však zůstává samotný bezový květ. Surovina, která je v evropské přírodě dostupná pouze několik týdnů v roce a kterou mnoho lidí zná především z domácích sirupů, se díky St‑Germain stala základem jednoho z nejvýraznějších moderních francouzských likérů.
