Kadrnka

Vinařství Kadrnka je rodinné moravské vinařství z Březí u Mikulova, které si vybudovalo jméno především díky suchým bílým vínům z Dunajovských kopců. Jeho nejvýraznějšími odrůdami jsou Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský, vedle nichž se věnuje také Veltlínskému zelenému, Pálavě, Chardonnay a dalším odrůdám. Vinařství hospodaří přibližně na 11 hektarech vlastních vinic v Mikulovské vinařské podoblasti. Jednotlivá vína rozlišuje nejen podle odrůdy a ročníku, ale také podle konkrétní viniční tratě, stáří keřů a způsobu práce ve sklepě.

Za současnou podobou vinařství stál Jindřich Kadrnka, představitel čtvrté generace vinařské rodiny. Zkušenosti získával v několika významných moravských vinařstvích i v zahraničí a postupně vybudoval vlastní podnik s důrazem na kvalitu hroznů a charakter jednotlivých vinic. V roce 2022 získalo Vinařství Kadrnka titul absolutního vítěze soutěže Vinařství roku a současně zvítězilo v kategorii malých vinařství. Jindřich Kadrnka bohužel v lednu 2025 ve věku 43 let zemřel. Rodinné vinařství však pokračuje dál pod vedením jeho nejbližších a spolupracovníků, kteří navazují na způsob hospodaření a výroby vína, který vybudoval.

Čtyři generace vinařské rodiny Kadrnkových

Historie Vinařství Kadrnka je spojena s několika generacemi rodiny, která se věnovala pěstování vinné révy a výrobě vína na jižní Moravě. Jindřich Kadrnka navázal na práci svých předků, ale zároveň chtěl vybudovat vinařství schopné samostatně prezentovat charakter jednotlivých viničních poloh. Jeho cílem nebylo vyrábět co nejširší nabídku odrůdových vín, nýbrž soustředit se na vinice, jejichž vlastnosti dobře znal.

Profesní zkušenosti začal získávat v roce 2001 ve vinařství Mikrosvín Mikulov. Později se podílel na vzniku vinařství Galant a působil také ve Vinařství Volařík, kde pracoval až do roku 2019. Tato období mu umožnila poznat různé přístupy k vinohradnictví, technologii výroby a práci s moravskými odrůdami. Důležitá pro něj byla zejména zkušenost s víny z Mikulovska a Dunajovských kopců.

Další poznatky získával v Rakousku, kde se zajímal o pěstování révy a výrobu moderních bílých vín. Zkušenosti sbíral také ve francouzském Bordeaux, především v oblasti výroby červených vín a práce s dubovými sudy. Zahraniční postupy nepřejímal mechanicky. Využíval je tam, kde dávaly smysl pro konkrétní moravskou odrůdu, viniční polohu a požadovaný charakter výsledného vína.

Vlastní vinařství postupně budoval společně s rodinou. Významnou roli v něm měla jeho manželka Marcela a další členové rodiny, kteří se podíleli na každodenním provozu. Jindřich Kadrnka přitom opakovaně zdůrazňoval, že největší hodnotou vinařství nejsou technologie ani samotný sklep, ale vinice. Rodina jejich scelování a rozvoji věnovala přibližně dvě desetiletí.

Březí u Mikulova a Dunajovské kopce

Vinařství sídlí v obci Březí nedaleko Mikulova, v jižní části Mikulovské vinařské podoblasti. Krajinu zde formují Dunajovské kopce a nedaleké Pavlovské vrchy. Jde o jednu z nejteplejších částí České republiky, kde mají vinohrady dlouhou tradici a kde se nacházejí významné polohy pro pěstování bílých odrůd.

Pro místní vinice jsou důležité rozdíly v orientaci svahů, nadmořské výšce a půdním složení. Vápencové podloží, sprašové vrstvy, jílovité půdy i lokální rozdíly v dostupnosti vody mohou ovlivňovat růst révy, průběh dozrávání a výslednou skladbu hroznů. Proto není možné považovat všechna vína z okolí Mikulova za chuťově jednotná.

Kadrnkovi pracují s několika vinicemi, jejichž vlastnosti se navzájem liší. Mezi nejdůležitější patří Ořechová hora a Liščí vrch v Březí, trať Staré v Dobrém Poli a Za Turoldem v Mikulově. Právě konkrétní poloha bývá na etiketách jedním z hlavních identifikačních údajů.

Vinařství se dlouhodobě soustředí na suchá vína, u nichž vynikne odrůdový charakter, kyselina a struktura. Jindřich Kadrnka dával přednost vínům, jejichž chuť není postavena na výrazném zbytkovém cukru. Výjimky se v nabídce mohou objevit, základní zaměření však zůstává spojené se suchými bílými víny.

Vlastní vinice a integrovaná produkce

Vinařství Kadrnka hospodaří přibližně na 11 hektarech vlastních vinic. Jejich výsadby se nacházejí převážně na úbočí Dunajovských kopců a jsou vedeny v režimu integrované produkce. Tento přístup spočívá v šetrnějším hospodaření, omezení zbytečných chemických zásahů a průběžném sledování zdravotního stavu révy.

Integrovaná produkce není totéž co ekologické zemědělství. Umožňuje používat vybrané prostředky na ochranu rostlin, ale klade důraz na jejich odůvodněné použití a na omezení nepříznivých dopadů pěstování. Pro vinohradníka to znamená soustavnou práci s vinicí během celého vegetačního období.

Podle údajů vinařství připadá na jeden hektar přibližně 5 500 keřů. Výnos je záměrně regulován, aby jednotlivé keře nebyly nadměrně zatěžovány. Výrobce uvádí průměrný výnos do dvou kilogramů hroznů na keř a orientačně jednu láhev vína z jednoho keře. Nejde o neměnnou hodnotu pro každý ročník, ale o vyjádření způsobu hospodaření.

Významnou část vinohradnických prací tvoří ruční zásahy. Patří mezi ně regulace úrody, průběžná péče o listovou stěnu a sklizeň do beden. Ruční sběr umožňuje lépe vybírat hrozny podle jejich zdravotního stavu a omezovat mechanické poškození před zpracováním.

Pro Kadrnkovy je důležitá také znalost stáří jednotlivých výsadeb. Starší vinice mohou mít odlišný růstový a výnosový charakter než mladší keře. Vinařství tuto skutečnost využívá i při zařazování vín do vlastních kategorií K2, K3 a K4.

Ořechová hora – jedna z klíčových viničních tratí

Ořechová hora patří mezi nejvýznamnější polohy Vinařství Kadrnka. Nachází se v katastru Březí, má převážně jižní expozici a leží přibližně 260 metrů nad mořem. Půdy jsou zde jílovité, místy sprašové, s vápencovým podložím a významným zastoupením vápníku.

Vinařství na Ořechové hoře pěstuje Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Chardonnay, Pálavu a také modrou odrůdu Merlot. Rozmanitost výsadeb umožňuje porovnávat, jak se na stejné lokalitě chovají odrůdy s rozdílnými nároky na teplo, vodu a délku vegetace.

Nejdůležitější postavení má na této trati Ryzlink vlašský. Ve vínech z vyzrálejších hroznů vinařství popisuje tóny ořechů, sušeného ovoce, medu a kořenitosti, doprovázené výraznou strukturou a slaně působícím závěrem. Tyto charakteristiky nejsou automatickou vlastností každého ročníku, ale představují profil, který výrobce s touto polohou dlouhodobě spojuje.

Ořechová hora ukazuje, proč vinařství nepovažuje samotné označení odrůdy za dostatečnou informaci o víně. Ryzlink vlašský z této tratě může mít jiný charakter než víno stejné odrůdy z Liščího vrchu, přestože obě vinice leží ve stejné vinařské obci.

Liščí vrch – jižně orientované vinice nad Březí

Další důležitou viniční tratí je Liščí vrch, který se nachází přibližně 220 metrů nad mořem. Vinice mají jižní orientaci a podle údajů vinařství dosahuje sklon svahu přibližně 12 %. Půdní podmínky jsou zde poměrně rozmanité, od černozemí až po jílovité půdy s vyšším zastoupením vápníku.

Na Liščím vrchu pěstuje rodina Kadrnkových Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Chardonnay, Rulandské šedé a Johanniter. Tato kombinace zahrnuje tradiční středoevropské odrůdy i odrůdy využívané v dalších vinařských oblastech.

Vína z Liščího vrchu výrobce charakterizuje kořenitostí, ovocností, mandlovými tóny a výraznější strukturou. V závěru se může objevovat také slaně působící chuťový vjem. Podobné výrazy jsou běžnou součástí degustační terminologie a popisují smyslový charakter vína, nikoliv přítomnost přidané soli nebo prokazatelný přímý přenos minerálních látek z půdy do chuti.

Liščí vrch má význam zejména pro ryzlinky a Veltlínské zelené. Vinařství zde vyrábí vína různých kategorií, takže je možné porovnat nejen odrůdy, ale také rozdílné způsoby zpracování hroznů ze stejné tratě.

Staré v Dobrém Poli a Ryzlink rýnský Jindřich IV.

Viniční trať Staré leží v obci Dobré Pole. Ve srovnání s Ořechovou horou a Liščím vrchem je méně známá, pro Vinařství Kadrnka však představuje důležitou polohu především díky Ryzlinku rýnskému. Vinice má západní orientaci, nachází se přibližně 240 metrů nad mořem a její půdy jsou jílovité až písčité s vápencovým podložím.

Právě odtud pochází Ryzlink rýnský označovaný jako Jindřich IV. Víno získalo jméno podle čtvrté generace vinařské rodiny a patří mezi výrazné produkty vinařství. Jeho výroba je spojena s využitím betonových nádob ve tvaru vejce, v nichž víno prochází výrobním procesem a zráním.

Betonové nádoby představují alternativu k nerezu i dřevěným sudům. Nepředávají vínu typické dubové aroma, zároveň však mohou ovlivňovat průběh zrání a práci s jemnými kvasničnými kaly. Jejich použití tak umožňuje zachovat odrůdový charakter a současně pracovat s texturou a strukturou vína jiným způsobem než při čistě nerezovém školení.

Ryzlink rýnský ze Starého vinařství popisuje jako výrazně ovocný, květinový, kořenitý a šťavnatý. Právě toto víno patří mezi příklady toho, jak Kadrnkovi propojují konkrétní viniční polohu s individuálním výrobním postupem.

Za Turoldem – Pálava z východně orientované vinice

Viniční trať Za Turoldem se nachází v Mikulově a patří mezi polohy, na nichž hospodaří Vinařství Kadrnka. Rodinná vinice je orientována východním směrem a leží přibližně 290 metrů nad mořem. Půda je jílovitá s vápencovým podložím.

Na této konkrétní parcele vinařství pěstuje pouze odrůdu Pálava. Východní orientace a místní podmínky podle výrobce způsobují, že hrozny dozrávají přibližně o dva až tři týdny později než na některých jiných polohách. To může pomáhat zachovávat vyšší kyselinu i při dosažení potřebné zralosti.

Pro odrůdu Pálava je taková vlastnost důležitá. Jde o aromatickou odrůdu, která může při vysoké vyzrálosti dosahovat značné cukernatosti. Pokud však hrozny zároveň udrží dostatek kyselin, může výsledné víno působit živěji a vyváženěji.

Pálava ze Za Turoldem se v nabídce vinařství objevuje také v kategorii K4. Výrobce u ní zdůrazňuje výraznou vůni, ovocnost a strukturovanou chuť. Jde o jednu z ukázek toho, že vinařství dokáže pracovat i s aromatickými odrůdami, aniž by muselo stavět jejich charakter na vysokém zbytkovém cukru.

Ryzlink vlašský – nejvýraznější odrůda vinařství

Pokud je s Vinařstvím Kadrnka spojena jedna odrůda více než ostatní, je to Ryzlink vlašský. Jeho pěstování má na Mikulovsku dlouhou tradici a právě Dunajovské kopce patří mezi oblasti, kde se mu věnuje značná pozornost. Přestože název může svádět k záměně s Ryzlinkem rýnským, jde o dvě geneticky odlišné odrůdy.

Ryzlink vlašský je pro Kadrnkovy důležitý především díky schopnosti vytvářet vína s rozdílným charakterem podle konkrétního stanoviště. Ve své nabídce proto rozlišují vlašské ryzlinky z jednotlivých tratí a zařazují je do různých kategorií podle stáří vinic, zralosti hroznů a způsobu práce ve sklepě.

Mladší a lehčí varianty mohou nabídnout svěží ovocný charakter, výraznější kyselinu a přímější chuť. Vína ze starších výsadeb a s delším školením na kvasničných kalech mohou být plnější, koncentrovanější a strukturovanější. Významnou roli přitom hraje také konkrétní ročník.

Vinařství je známé například Ryzlinkem vlašským z Ořechové hory nebo z Liščího vrchu. V nabídce se objevuje také označení Dunajovský vlašák, které připomíná vazbu na vinařskou krajinu Dunajovských kopců. Právě důraz na tuto odrůdu významně přispěl k pověsti vinařství mezi odborníky i zákazníky.

Ryzlink rýnský a další bílé odrůdy

Druhou zásadní odrůdou vinařství je Ryzlink rýnský. Na rozdíl od Ryzlinku vlašského má jiný genetický původ i aromatický charakter. V závislosti na stanovišti a vyzrálosti hroznů může vytvářet vína s citrusovými, ovocnými, květinovými nebo postupně se rozvíjejícími nazrálými tóny.

Kadrnkovi jej pěstují na několika tratích, včetně Ořechové hory, Liščího vrchu a Starého v Dobrém Poli. Právě možnost porovnávat stejnou odrůdu z různých poloh je důležitou součástí jejich sortimentu. Jednotlivá vína se mohou lišit kyselinou, koncentrací, strukturou i způsobem zrání.

Vedle obou ryzlinků se vinařství věnuje také Veltlínskému zelenému, Chardonnay, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému. U některých vín těchto odrůd využívá školení ve dřevě, zejména tam, kde má delší zrání podpořit strukturu a komplexnost výsledného vína.

V nabídce mají své místo také Pálava, Sauvignon, Sylvánské zelené, Hibernal a Johanniter. Jejich zastoupení se může měnit podle konkrétních ročníků. Sortiment tak není omezen na dvě hlavní odrůdy, přestože právě ryzlinky zůstávají nejvýraznější součástí identity vinařství.

Vinařství Kadrnka a systém označování vín K2, K3 a K4

Jednou z nejzajímavějších zvláštností Vinařství Kadrnka je vlastní systém označování vín K2, K3 a K4, zavedený od ročníku 2021. Jindřich Kadrnka jej vytvořil proto, aby zákazníkům usnadnil orientaci mezi víny stejné odrůdy, která se však výrazně liší původem, vyzrálostí hroznů a výrobním postupem.

Tradiční české označování vín podle přívlastků vychází zejména z cukernatosti hroznů při sklizni. Samotný přívlastek však nevysvětluje stáří vinice, délku zrání na kalech ani to, zda víno vznikalo v nerezu, dřevě nebo betonu. Právě tyto rozdíly chtěl systém K2, K3 a K4 zákazníkům přiblížit.

Jednotlivé kategorie zároveň odpovídají odlišným cenovým hladinám. Nejde ovšem o oficiální zákonné jakostní stupně. K2, K3 a K4 představují interní klasifikaci Vinařství Kadrnka, která doplňuje běžné informace na etiketě a umožňuje odlišovat vína podle stylu.

K2 – svěží vína z mladších vinic

Kategorie K2 představuje lehčí a svěžejší vína s důrazem na ovocnost a dobrou pitelnost. Podle pravidel vinařství pocházejí většinou z vinic mladších patnácti let a jsou vyráběna převážně v nerezových nádobách.

Při výrobě se využívá jemnější práce s kvasničnými kaly, která může podpořit strukturu vína, aniž by potlačila jeho svěží charakter. Vína této kategorie bývají suchá, aromaticky přístupná a zaměřená na čistý odrůdový projev.

K2 není označením méně kvalitního vína v obecném smyslu. Představuje konkrétní styl, pro který výrobce vybírá odpovídající surovinu a technologický postup. Takové víno může být vhodným příkladem mladšího, ovocněji orientovaného projevu dané odrůdy.

K3 – středně plná vína s delším školením

Kategorie K3 zahrnuje vína s vyšší vyzrálostí hroznů a výraznější strukturou. Podle vinařství pocházejí obvykle z vinic starých přibližně patnáct až třicet let. Mohou vznikat v nerezových nádobách i ve dřevě, přičemž při jejich školení se intenzivněji pracuje s jemnými kvasničnými kaly.

Výrobce u těchto vín zdůrazňuje tóny zralejšího žlutého ovoce, šťavnatost a středně plný charakter. V porovnání s kategorií K2 mohou působit koncentrovaněji a nabídnout delší chuťový závěr.

K3 tvoří důležitou část nabídky Kadrnkových. Objevují se v ní například Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálava nebo Chardonnay. Konkrétní charakter se však vždy odvíjí od ročníku, odrůdy, viniční tratě a použitého výrobního postupu.

K4 – vína ze starších vinic a s výraznější strukturou

K4 představuje nejvyšší kategorii vlastního systému vinařství. Jsou do ní zařazována vína s vysokou zralostí hroznů a výraznou koncentrací. Podle výrobce pocházejí většinou z vinic starších třiceti let.

Pro tato vína je charakteristická delší práce s kvasničnými kaly a využití dřevěných nebo betonových nádob. Výrobce se zaměřuje na plnější strukturu, delší chuťový projev a možnost dalšího vývoje vína během zrání v lahvi.

V kategorii K4 se objevují zejména výběrové ryzlinky, Pálava a některá další vína z konkrétních vinic. Pro jejich výslednou podobu není rozhodující pouze stáří keřů. Význam má také regulace výnosu, průběh počasí a způsob zpracování hroznů.

Označení K4 proto neznamená, že každé takové víno musí být pro každého zákazníka lepší než K2 nebo K3. Rozdíl spočívá především ve stylu, koncentraci a technologii výroby. Právě toto rozlišení bylo jedním z hlavních záměrů celého systému.

Výroba vína – nerez, dřevo a beton

Vinařství Kadrnka využívá několik typů nádob pro kvašení a následné školení vína. Volba konkrétního materiálu souvisí s odrůdou, charakterem hroznů a zamýšleným stylem výsledného produktu. Nejlehčí vína vznikají převážně v nerezu, zatímco u strukturovanějších variant se uplatňuje také dřevo nebo beton.

Nerezové nádoby umožňují dobře řídit teplotu kvašení a omezují přímý vliv materiálu nádoby na vůni vína. Jsou proto vhodné zejména pro vína, u nichž chce výrobce zachovat svěží ovocný a odrůdový charakter. Vinařství investovalo také do moderních nerezových nádrží s chlazením, které rozšiřují možnosti kontroly výrobního procesu.

Dřevěné sudy mohou během zrání ovlivňovat jak chuť, tak strukturu vína. Záleží přitom na velikosti nádoby, druhu dubu, stáří sudu a délce kontaktu s vínem. U starších sudů bývá aromatický vliv dřeva menší než u nových, přesto mohou být důležité pro způsob zrání a přístup kyslíku.

Betonové nádoby, včetně nádob vejčitého tvaru, představují další možnost. Jejich výhodou je, že vínu nepředávají typickou dubovou aromatiku. Mohou se proto uplatnit u vín, kde chce výrobce zachovat čistý odrůdový projev a současně podpořit jejich strukturu delším školením.

Práce s kvasničnými kaly a zrání vína

Pro výrobní přístup Vinařství Kadrnka je důležitá práce s jemnými kvasničnými kaly. Po skončení alkoholového kvašení mohou ve víně zůstávat jemné částice kvasinek, které během následného školení ovlivňují jeho strukturu a chuťový projev.

Tento postup se označuje francouzským termínem sur lie. Při delším kontaktu vína s kvasničnými kaly mohou probíhat procesy, které přispívají k plnějšímu dojmu v ústech a k rozvoji některých aromatických vlastností. Význam má zejména rozklad buněk odumřelých kvasinek, při němž se do vína uvolňují různé sloučeniny.

Vinařství využívá také promíchávání kalů, známé jako bâtonnage. Intenzita tohoto postupu se liší podle zamýšlené kategorie vína. U lehčích vín K2 je práce s kaly jemnější, zatímco u kategorií K3 a K4 může být delší a výraznější.

Nejde však o technologii, která by automaticky zlepšovala každé víno. Příliš intenzivní nebo nevhodně vedená práce s kaly může původní charakter odrůdy změnit nežádoucím způsobem. Proto je důležité přizpůsobit délku školení konkrétnímu vínu.

Červená vína a práce s dubovými sudy

Přestože je Vinařství Kadrnka známé především bílými víny, věnuje se také výrobě červených vín. V sortimentu se objevuje například Merlot pocházející z Ořechové hory. Právě zkušenosti Jindřicha Kadrnky ze zahraničí měly význam také pro práci s modrými odrůdami a pro používání dřevěných sudů.

Jedním z produktů vinařství je Merlot Grand Reserva. V nabídce se objevil například ročník 2020, vyráběný jako suché moravské zemské víno. Vinařství tím ukazuje, že se na Dunajovských kopcích nezaměřuje výhradně na bílé odrůdy.

Výroba červených vín se technologicky liší od výroby většiny bílých vín. Při fermentaci se zpravidla pracuje se slupkami hroznů, z nichž se uvolňují barviva a třísloviny. Následné zrání může přispět k vývoji struktury a postupnému začlenění tříslovin do celkového chuťového projevu.

U vín Kadrnka však červená produkce zůstává doplňkem hlavního zaměření. Nejvýraznější postavení si nadále udržují suchá bílá vína, především ryzlinky z jednotlivých viničních tratí.

Vinařství roku 2022 – nejvýznamnější ocenění

Významným mezníkem v historii Vinařství Kadrnka se stal rok 2022. Vinařství tehdy poprvé vstoupilo do soutěže Vinařství roku, kterou pořádá Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem.

Při slavnostním vyhlášení 26. ledna 2023 získalo hned tři ocenění. Stalo se absolutním vítězem soutěže Vinařství roku 2022, zvítězilo v kategorii malých vinařství a obdrželo také Cenu studentů Mendelovy univerzity v Brně.

Soutěž Vinařství roku neposuzuje pouze jednotlivé lahve vína. Hodnotí širší fungování vinařského podniku, jeho přístup k výrobě, kvalitě, inovacím a dlouhodobému rozvoji. Součástí hodnocení je také osobní návštěva finalistů odbornou komisí.

Pro Kadrnkovy byl úspěch zvlášť významný, protože šlo o jejich první účast. V kategorii malých vinařství soutěžili s dalšími producenty, jejichž roční objem výroby nepřesahoval stanovenou hranici 50 000 litrů.

Jindřich Kadrnka při převzetí ocenění zdůraznil roli celé rodiny, bez níž by vinařství podle jeho slov nevzniklo v podobě, kterou tehdy mělo. Vítězství zároveň přineslo výraznější pozornost odborné veřejnosti vínům z Dunajovských kopců a především zdejším ryzlinkům.

Úspěchy v Salonu vín České republiky

Vína Kadrnka se prosazují také v Salonu vín České republiky, každoroční národní soutěži, jejíž vybraná kolekce je představována ve Valticích. Na rozdíl od soutěže Vinařství roku se zde hodnotí konkrétní přihlášená vína.

Do kolekce Salonu vín pro rok 2025 se dostal mimo jiné Ryzlink rýnský z Vinařství Kadrnka. Ocenění za něj při slavnostním vyhlášení převzala Marcela Kadrnková se synem Jindrou. Stalo se tak krátce po úmrtí Jindřicha Kadrnky, kterému byla během slavnostního večera věnována také vzpomínka.

Mezi dalšími víny vinařství, která se objevila v evidenci Salonu vín, je například Sylvánské zelené 2024 v kategorii pozdní sběr. Úspěchy jednotlivých vín potvrzují, že pozornost odborných degustátorů nepřitahují pouze hlavní ryzlinkové odrůdy.

Při uvádění těchto ocenění je ovšem důležité rozlišovat ročník konkrétního vína a rok soutěže. Úspěch jedné lahve automaticky neznamená stejné hodnocení všech dalších ročníků nebo celé produktové řady.

Jindřich Kadrnka a jeho odkaz

Jindřich Kadrnka patřil k výrazným osobnostem novodobého moravského vinařství. Vedle vlastního vinařství působil také jako člověk, který své zkušenosti sdílel s kolegy a aktivně se zajímal o rozvoj celého regionu. Jeho práce byla úzce spojena s Dunajovskými kopci a především se snahou ukázat rozdíly mezi jednotlivými viničními polohami.

V lednu 2025 přišla zpráva o jeho předčasném úmrtí ve věku pouhých 43 let. Zasáhla rodinu, spolupracovníky i širší vinařskou veřejnost. Jindřich Kadrnka za sebou zanechal vinařství, které se během relativně krátké doby zařadilo mezi respektované moravské producenty.

Jeho přístup k výrobě vína byl postaven především na práci ve vinici. Základem měly být zdravé a vyzrálé hrozny, nikoliv technologické úpravy, které by dodatečně zakrývaly nedostatky suroviny. Významnou roli přikládal také přesnému rozlišování jednotlivých viničních tratí.

S jeho jménem zůstává spojen i systém K2, K3 a K4. Ten představuje praktický způsob, jak zákazníkům vysvětlit rozdíly mezi lehčími víny a koncentrovanějšími lahvováními ze starších vinic. Společně s důrazem na suchá vína a výraznou kyselinu tvoří jednu z charakteristických součástí stylu Kadrnkových.

Rodina Kadrnkových pokračuje ve vinařství

Po úmrtí Jindřicha Kadrnky vinařství nezaniklo. Jeho rodina se rozhodla pokračovat v práci, kterou společně budovala. Na oficiálních stránkách tuto skutečnost připomíná heslo „Wine must go on... Kadrnka family jede dál!“.

Významnou roli v pokračování vinařství má Marcela Kadrnková, která se již dříve podílela na jeho provozu. Podle údajů Národního vinařského centra jsou s vedením sklepního provozu spojeni Marcela Kadrnková a Martin Halámek. Na provozu vinařství se podílejí také další členové rodiny a spolupracovníci.

Pokračování rodinného podniku znamená nejen zachování známé značky, ale především péči o dlouhodobě budované vinice. Ty představují základ, na kterém Jindřich Kadrnka postavil svou práci. Jednotlivé viniční tratě, způsob pěstování i systém rozdělení vín zůstávají důležitými prvky identity vinařství.

Současná produkce tak navazuje na čtyři generace rodinného vinohradnictví a zároveň na konkrétní výrobní přístup, který Jindřich Kadrnka rozvinul. Vína nesoucí jeho jméno zůstávají spojena s Březí, Dunajovskými kopci a důrazem na původ hroznů.