Four Roses: Bourbon deseti receptur a čtyř červených růží

V americkém Kentucky najdeme desítky palíren, které vyrábějí bourbon podle vlastních receptur. Některé stavějí na dlouhém zrání, jiné na konkrétním složení obilí nebo na výběru sudů. Four Roses se však od většiny konkurence odlišuje už samotným základem výroby. Používá totiž dvě obilné receptury a pět vlastních kmenů kvasinek, jejichž kombinací vzniká deset různých bourbonů. Teprve následným výběrem a mícháním těchto destilátů se vytvářejí jednotlivé produkty, od klasického Four Roses Bourbon až po limitované edice určené milovníkům americké whiskey.

Historie značky sahá do roku 1888 a zahrnuje téměř všechno, co si lze spojit s dějinami amerického alkoholového průmyslu. Romantickou legendu o čtyřech červených růžích, období prohibice, mimořádný obchodní úspěch i rozhodnutí vlastníka, které málem připravilo Four Roses o domácí americký trh. Její moderní podoba vznikla až po roce 2002, kdy společnost převzal japonský nápojový koncern Kirin a rozhodl se vrátit značce její původní postavení mezi kvalitními bourbony z Kentucky.

Paul Jones Jr. a vznik Four Roses v roce 1888

Za vznikem značky stojí Paul Jones Jr., americký obchodník, který se v druhé polovině 19. století věnoval prodeji alkoholických nápojů. V roce 1884 přesunul své podnikání do Louisville v Kentucky, města, které patřilo mezi nejvýznamnější centra amerického obchodu s whiskey. Sídlo společnosti se nacházelo na historické Main Street, později známé jako Whiskey Row. Právě zde působila řada obchodníků, kteří nakupovali bourbon od místních palíren, nechávali jej zrát a následně prodávali pod vlastními značkami.

V roce 1888 si Paul Jones Jr. zaregistroval obchodní značku Four Roses. Podle historických údajů přitom uváděl, že whiskey s tímto názvem prodával už v šedesátých letech 19. století. Právě rok 1888 je však považován za oficiální počátek značky, která se postupně stala jedním z nejznámějších jmen amerického bourbonu.

Je důležité připomenout, že tehdejší obchodování s whiskey fungovalo jinak než dnes. Mnoho značek nevlastnilo vlastní palírnu, ale nakupovalo hotové destiláty od výrobců a následně je prodávalo pod vlastním jménem. Také Four Roses prošel během své historie několika změnami výrobního zázemí. Současná palírna v Lawrenceburgu proto není totožná s místem, kde Paul Jones Jr. v roce 1888 podnikal.

Čtyři červené růže: Romantická legenda, která dala bourbonu jméno

Se značkou Four Roses je spojena jedna z nejznámějších romantických legend amerického whiskey průmyslu. Podle ní se Paul Jones Jr. zamiloval do krásné mladé ženy z amerického Jihu a rozhodl se požádat ji o ruku. Dívka mu údajně odpověděla, že své rozhodnutí oznámí na nadcházejícím slavnostním plese. Pokud jeho nabídku přijme, připne si na šaty korsáž z červených růží.

Paul Jones na ples dorazil s velkým očekáváním. Když se jeho vyvolená konečně objevila, měla na šatech čtyři červené růže. Bylo to znamení, že se za něj provdá. Podle legendy byl obchodník tímto okamžikem natolik nadšený, že svou whiskey později pojmenoval Four Roses, tedy Čtyři růže.

Příběh je dodnes důležitou součástí identity značky a objevuje se také v jejích oficiálních materiálech. Historicky jej však nelze považovat za jednoznačně doloženou událost. Některé prameny upozorňují, že Paul Jones Jr. se podle dostupných záznamů nikdy neoženil. Existují také alternativní teorie, které původ názvu spojují s rodinou Rose. Žádné z těchto vysvětlení však nemá natolik přesvědčivé doklady, aby bylo možné otázku definitivně uzavřít.

Čtyři růže tak zůstávají především půvabnou součástí historie amerického marketingu. Jejich motiv se na lahvích objevuje už více než století a dodnes patří mezi nejsnadněji rozpoznatelné symboly bourbonu.

Prohibice: Whiskey, která se směla prodávat jako lék

Na začátku 20. století už patřil Four Roses mezi zavedené americké značky. Jeho další vývoj však zásadně ovlivnila prohibice, která ve Spojených státech začala platit v lednu 1920. Výroba, prodej a přeprava alkoholických nápojů pro běžnou konzumaci byly na federální úrovni zakázány a americký lihovarnický průmysl se ocitl v mimořádně složité situaci.

Velká část palíren musela ukončit provoz. Některé společnosti přešly na jiné výrobky, další prodávaly své zásoby nebo definitivně zanikly. Americká legislativa však obsahovala určité výjimky. Alkohol mohl být za přísně stanovených podmínek používán například pro léčebné účely a omezený počet společností získal povolení nakládat se zásobami takzvané medicinal whiskey.

Právě tuto možnost využila společnost Paul Jones Company. V roce 1922 získala podnik Frankfort Distilling Company, jehož součástí byla také práva spojená s prodejem léčebné whiskey během prohibice. Díky tomu mohl Four Roses pokračovat na trhu v době, kdy řada konkurenčních značek zmizela.

Prodej alkoholických nápojů v lékárnách patřil mezi zvláštnosti americké prohibice. Lékaři mohli za určitých podmínek předepisovat whiskey pacientům a lékárníci ji následně vydávali podobně jako jiné léčivé přípravky. Skutečné zdravotní účinky whiskey byly samozřejmě mnohem omezenější, než naznačovala tehdejší praxe. Z obchodního hlediska však tato výjimka umožnila několika známým značkám přežít dlouhých třináct let federálního zákazu alkoholu.

Po prohibici patřil Four Roses mezi nejprodávanější bourbony

Prohibice skončila v prosinci 1933 a americký trh s alkoholem se začal rychle obnovovat. Four Roses měl oproti mnoha konkurentům výhodu v tom, že jeho jméno během předchozích let nezmizelo. Společnost mohla navázat na existující obchodní vztahy a postupně rozšiřovat distribuci do dalších částí Spojených států.

Během třicátých a čtyřicátých let se Four Roses zařadil mezi nejprodávanější bourbony v zemi. Značka investovala také do rozsáhlé reklamy, která využívala romantický motiv čtyř růží. V roce 1938 se například na newyorském Times Square objevil velký světelný reklamní panel, na kterém se postupně rozsvěcovaly růže a název Four Roses. Reklama zde zůstala až do roku 1945.

Podobné kampaně ukazují, jak významnou roli hrála značka v tehdejším americkém nápojovém průmyslu. Nešlo o malou regionální whiskey známou pouze v Kentucky, ale o celostátně distribuovaný bourbon, který se úspěšně prosazoval také v prostředí silné konkurence.

Rok 1943: Seagram kupuje Four Roses

Další zásadní změna přišla v roce 1943, kdy společnost Frankfort Distilling Company získal kanadský nápojový koncern Seagram. Hlavním důvodem akvizice byla právě značka Four Roses, která měla na americkém trhu mimořádně silné postavení. Nový vlastník však postupně začal prosazovat obchodní strategii, která měla pro bourbon překvapivé důsledky.

Seagram se v následujících desetiletích zaměřoval především na rozvoj svých míchaných whiskey. Four Roses Kentucky Straight Bourbon proto postupně stáhl z běžného amerického trhu, zatímco samotné jméno Four Roses v USA používal také pro jiný produkt typu blended whiskey. Tradiční bourbon se naopak nadále úspěšně prodával v zahraničí.

Výsledkem byla pozoruhodná situace. Americký bourbon vyráběný v Kentucky se stal velmi populárním především v Evropě a Japonsku, zatímco ve Spojených státech postupně ztratil své původní postavení. Pro mnohé americké zákazníky se Four Roses stal téměř zapomenutou značkou, ačkoliv jeho výroba pro export pokračovala.

Právě toto období patří mezi nejneobvyklejší kapitoly historie Four Roses. Značka, která kdysi patřila mezi nejprodávanější bourbony v USA, byla na desítky let mnohem dostupnější zahraničním zákazníkům než lidem v zemi svého původu.

Japonská společnost Kirin vrací Four Roses do Ameriky

Zásadní obrat přišel v únoru 2002, kdy značku Four Roses a její výrobní zařízení získala japonská společnost Kirin. Pro Four Roses šlo o začátek nové etapy. Nový vlastník se rozhodl ukončit prodej americké blended whiskey nesoucí stejné jméno a vrátit se k původnímu zaměření na Kentucky Straight Bourbon.

Právě po roce 2002 se Four Roses začal znovu výrazněji objevovat na domácím americkém trhu. Důležitou roli při této obnově sehrál Jim Rutledge, tehdejší hlavní palírník. Dlouhodobě prosazoval návrat značky k jejím bourbonovým kořenům a soustředil se především na kvalitu destilátu a rozvoj nabídky.

V roce 2004 se na trhu objevil Four Roses Single Barrel a o dva roky později následoval Small Batch. Tyto produkty pomohly ukázat, že značka dokáže nabídnout mnohem více než pouze základní čtyřicetiprocentní bourbon. Postupně začala získávat ocenění a pozornost milovníků americké whiskey, kteří ji během předchozích desetiletí často neměli možnost běžně koupit.

Jim Rutledge odešel do důchodu v roce 2015 a jeho nástupcem se stal Brent Elliott, který s ním již několik let spolupracoval. Právě pod Elliottovým vedením pokračovalo rozšiřování výroby i vývoj dalších edic. Four Roses tak dokázal navázat na svou historii, ale zároveň se přizpůsobit současnému zájmu o kvalitní americké bourbony.

Palírna v Lawrenceburgu: Španělská architektura uprostřed Kentucky

Samotná palírna Four Roses se nachází ve městě Lawrenceburg v americkém státě Kentucky. Její hlavní budova byla postavena v roce 1910 a na první pohled se výrazně liší od většiny ostatních palíren v regionu. Namísto běžné průmyslové architektury zde najdeme stavbu inspirovanou španělským misijním stylem, s charakteristickými oblouky, světlými fasádami a červenou střechou.

Palírna původně fungovala pod názvem Old Prentice Distillery a později se stala součástí výrobního zázemí Four Roses. Její podobu navrhla architektonická společnost Joseph & Joseph, která se věnovala také dalším průmyslovým a lihovarnickým objektům v Kentucky. Historická budova je dnes zapsána v americkém Národním registru historických míst.

Zajímavé je, že při moderním rozšiřování výroby se společnost rozhodla zachovat původní architektonický charakter areálu. Během projektu dokončeného v roce 2019 vznikly nové výrobní objekty a destilační zařízení, jejichž vzhled navazoval na historickou stavbu. Výrobní kapacita se díky investici výrazně zvýšila, aniž by palírna ztratila svou charakteristickou podobu.

Lawrenceburg však není jediným místem spojeným s Four Roses. Zrání a lahvování probíhá také v areálu Cox's Creek, kde se nacházejí rozsáhlé sklady bourbonu. Právě zde tráví destilát několik let v nových vypálených dubových sudech, než je vybrán pro konkrétní produkt.

Co vlastně znamená bourbon?

Bourbon je specifická kategorie americké whiskey, která musí splňovat přesně stanovená výrobní pravidla. Základní podmínkou je použití obilné směsi obsahující nejméně 51 % kukuřice. Zbytek může tvořit například žito, pšenice nebo sladový ječmen. Výsledný destilát musí zároveň zrát v nových vypálených dubových nádobách a při výrobě nesmějí být překročeny stanovené limity obsahu alkoholu.

Na rozdíl od rozšířené představy bourbon nemusí nutně pocházet z Kentucky. Může se vyrábět kdekoliv ve Spojených státech, pokud splňuje příslušná pravidla. Kentucky je však historicky nejvýznamnější oblastí jeho produkce a právě zde sídlí řada nejznámějších palíren včetně Four Roses.

Označení Kentucky Straight Bourbon Whiskey přináší další požadavky. Whiskey musí zrát nejméně dva roky a nesmí obsahovat přidaná barviva, aromata ani jiné dochucující složky. Pokud je straight bourbon mladší než čtyři roky, musí výrobce na etiketě uvést jeho stáří. Four Roses přitom nechává své základní produkty zrát podstatně déle, než vyžaduje zákonné minimum.

Dvě obilné receptury: Proč Four Roses používá tolik žita?

Jedním z hlavních důvodů, proč má Four Roses rozpoznatelný chuťový charakter, je složení používaného obilí. Palírna pracuje se dvěma základními recepturami označovanými jako Mash Bill B a Mash Bill E. Obě splňují zákonné podmínky pro bourbon, ale výrazně se liší poměrem kukuřice a žita.

Mash Bill B obsahuje 60 % kukuřice, 35 % žita a 5 % sladového ječmene. Právě vysoký podíl žita je u této receptury důležitý. Žito totiž může přinášet výraznější kořenité, bylinné a pepřové tóny, které doplňují přirozeně sladší charakter kukuřice. Výsledný bourbon tak může působit živěji a kořenitěji než whiskey vyráběná z obilné směsi s menším podílem žita.

Mash Bill E využívá 75 % kukuřice, 20 % žita a 5 % sladového ječmene. Díky vyššímu podílu kukuřice může vytvářet jemnější a sladší základ, ve kterém se více prosazují tóny karamelu, vanilky a ovoce. Žito však zůstává důležitou součástí i této receptury a pomáhá zachovávat charakteristickou kořenitost značky.

Rozdíl mezi oběma obilnými směsmi je podstatný, ale nepředstavuje jediný důvod chuťové rozmanitosti Four Roses. Ještě důležitější roli totiž hrají kvasinky, které se používají při fermentaci.

Pět kmenů kvasinek: Skutečné tajemství Four Roses

Většina palíren pracuje při výrobě whiskey s jedním hlavním kmenem kvasinek, případně s několika variantami pro odlišné produkty. Four Roses však systematicky využívá pět vlastních kmenů, z nichž každý vytváří odlišný aromatický charakter. Právě jejich kombinace se dvěma obilnými směsmi umožňuje vyrábět deset různých destilátů.

Jednotlivé kmeny jsou označeny písmeny V, K, O, Q a F. Kmen V je spojován s jemnějšími ovocnými tóny, zatímco K přináší výraznější kořenitost. Kmen O vytváří bohatší ovocný charakter, Q je charakteristický květinovými tóny a F může přispívat k bylinnému projevu připomínajícímu například mátu.

Tyto rozdíly vznikají během fermentace. Kvasinky totiž nepřeměňují cukry pouze na alkohol a oxid uhličitý. Současně produkují různé aromatické látky, včetně esterů a dalších sloučenin, které mohou ovlivňovat výslednou vůni a chuť whiskey. Dva destiláty vyrobené ze stejného obilí tak mohou chutnat odlišně pouze proto, že při kvašení byly použity jiné kvasinky.

Právě tato skutečnost je pro Four Roses zásadní. Palírna nemusí vytvářet rozdílné produkty pouze délkou zrání nebo výběrem sudů. Dokáže ovlivňovat jejich charakter už při fermentaci a následně pracovat s destiláty, které mají od samého začátku odlišný aromatický základ.

OBSV, OESK nebo OBSQ: Jak se vyznat v deseti recepturách?

Milovníci Four Roses se mohou na některých lahvích setkat se čtyřpísmennými označeními, například OBSV, OESK nebo OBSQ. Na první pohled mohou působit jako interní výrobní kódy, ve skutečnosti však poskytují poměrně přesnou informaci o původu a charakteru konkrétního bourbonu.

První písmeno O označuje palírnu Four Roses. Druhé písmeno B nebo E určuje použitou obilnou recepturu. Třetí písmeno S znamená straight whiskey a poslední písmeno identifikuje jeden z pěti používaných kmenů kvasinek.

Například OBSV znamená bourbon vyrobený z obilné směsi B, tedy s 35% podílem žita, a pomocí kvasinek V, které přispívají k jemnějším ovocným tónům. OESK naproti tomu využívá obilnou směs E a kvasinky K, které zdůrazňují kořenitý charakter. OBSQ kombinuje vysoký podíl žita s květinovým projevem kvasinek Q.

Celkem vzniká deset kombinací: OBSV, OBSK, OBSO, OBSQ, OBSF, OESV, OESK, OESO, OESQ a OESF. Každá má vlastní chuťové vlastnosti a může se následně použít samostatně nebo jako součást směsi několika různých bourbonů. Právě proto může mít Four Roses Single Barrel výrazně odlišný charakter než Small Batch, přestože oba produkty pocházejí ze stejné palírny.

Od fermentace až po vypálený dubový sud

Výroba Four Roses začíná mletím obilí, které se následně mísí s vodou a zahřívá při přesně kontrolovaných teplotách. Nejdříve se zpracovává kukuřice, potom žito a sladový ječmen. Právě sladový ječmen poskytuje enzymy, které pomáhají přeměňovat škroby na cukry využitelné při fermentaci.

Hotová sladina se následně ochladí a přesune do fermentačních nádob. Přidá se vybraný kmen kvasinek a během nejméně tří dnů probíhá kvašení. Výsledná tekutina, označovaná jako distiller's beer, obsahuje přibližně 8 % alkoholu a přechází do destilačního zařízení.

Four Roses používá dvoustupňovou destilaci kombinující kolonové zařízení a takzvaný doubler. První část procesu koncentruje alkohol a odděluje část nežádoucích složek, zatímco druhá umožňuje další úpravu charakteru výsledného destilátu. Čerstvá whiskey je následně naředěna na požadovanou sílu a naplněna do nových vypálených dubových sudů.

Právě v nich dochází během následujících let k zásadní proměně. Destilát získává z vypáleného dřeva vanilkové, karamelové, kořenité a další tóny, zatímco jeho původní obilný charakter se postupně propojuje s aromaty získanými během zrání. Každý sud přitom může poskytovat trochu odlišný výsledek, i když byl naplněn destilátem ze stejné receptury.

Jednopodlažní sklady: Proč Four Roses zraje jinak?

Významnou zvláštností Four Roses jsou také sklady v oblasti Cox's Creek. Na rozdíl od některých palíren v Kentucky, které používají několikapatrové sklady s výraznými teplotními rozdíly, Four Roses dlouhodobě využívá především jednopodlažní budovy. Právě jejich konstrukce má pomáhat udržovat vyrovnanější podmínky zrání.

Ve vysokých skladech může být během léta pod střechou výrazně vyšší teplota než u země. Sudy uložené v různých patrech proto mohou zrát odlišným tempem a získávat jiný charakter. Jednopodlažní sklady tyto rozdíly omezují a umožňují palírně soustředit se především na rozdíly způsobené jednotlivými recepturami a konkrétními sudy.

Four Roses začal rozsáhlý skladovací areál v Cox's Creek budovat na přelomu padesátých a šedesátých let. Původní projekt zahrnoval 21 dřevěných skladů označených písmeny A až U. Každý z nich byl navržen tak, aby poskytoval dostatečný prostor pro zrání whiskey a současně omezoval výrazné teplotní rozdíly mezi jednotlivými úložnými místy.

Právě dlouhodobá práce se skladovacími podmínkami je jedním z důvodů, proč může palírna vytvářet konzistentní směsi z několika odlišných receptur. Přestože každý sud zraje trochu jinak, systém skladování umožňuje lépe kontrolovat celkový vývoj destilátu.

Four Roses Bourbon: Základní lahev s překvapivě složitou recepturou

Nejznámějším produktem značky je Four Roses Bourbon, který se běžně prodává s obsahem alkoholu 40 %. Přestože jde o základní a cenově přístupnější bourbon, jeho výroba rozhodně není jednoduchá. Palírna při sestavování této whiskey využívá všech deset svých receptur, což umožňuje spojit jejich odlišné vlastnosti do jednoho výsledného produktu.

Výsledný bourbon zraje nejméně pět let v nových vypálených dubových sudech. Ve vůni se objevují tóny ovoce, květin, medu a jemného koření, které doplňuje vanilka a dubové dřevo. Chuť je poměrně vyvážená a díky nižšímu obsahu alkoholu také přístupná zákazníkům, kteří s americkým bourbonem teprve začínají.

Four Roses Bourbon lze podávat samostatně, s ledem nebo v klasických whiskey koktejlech. Díky kombinaci ovocnosti a kořenitosti se dobře uplatňuje například v Old Fashioned, Whiskey Sour nebo Manhattan. Současně představuje vhodný základ pro porovnávání s dalšími produkty značky, které využívají menší počet receptur nebo pocházejí z jediného sudu.

Four Roses Small Batch: Čtyři receptury v jedné lahvi

V roce 2006 uvedla palírna Four Roses Small Batch, který se stal důležitým krokem při obnově značky po návratu na americký trh. Tento bourbon se vyrábí kombinací čtyř receptur: OBSK, OESK, OBSO a OESO. Dvě z nich využívají kvasinky K, které přinášejí výraznější kořenitost, zatímco zbývající dvě používají kvasinky O, spojené s bohatšími ovocnými tóny.

Jednotlivé složky zrají přibližně šest až sedm let a výsledná směs se lahvuje při 45 % alkoholu. Díky vyšší koncentraci a menšímu počtu použitých receptur nabízí Small Batch výraznější chuťový profil než základní Four Roses Bourbon.

Ve vůni se objevují tóny sladkého ovoce, karamelu a koření. Chuť doplňují vanilka, dubové dřevo a jemně pepřové tóny pocházející z vysokého podílu žita v některých použitých destilátech. Právě rovnováha mezi ovocností a kořenitostí je hlavním důvodem, proč Small Batch patří mezi oblíbené produkty pro samostatné ochutnávání.

Four Roses Single Barrel: Bourbon z jediného sudu

Dalším významným produktem je Four Roses Single Barrel, uvedený na trh v roce 2004. Na rozdíl od základního bourbonu a Small Batch nevzniká mícháním několika sudů. Každá lahev pochází z jediného konkrétního sudu, což umožňuje zachovat jeho individuální charakter.

Klasická varianta Single Barrel využívá recepturu OBSV. Ta kombinuje obilnou směs s 35% podílem žita a kvasinky V, které vytvářejí jemnější ovocný charakter. Bourbon zraje přibližně sedm až devět let a lahvuje se při 50 % alkoholu, tedy amerických 100 proof.

Ve vůni se mohou objevovat tóny zralého ovoce, vanilky, dubového dřeva a koření. Chuť bývá plnější a výraznější než u základních produktů značky. Důležité je však připomenout, že jednotlivé sudy se mohou mírně lišit. Právě tato variabilita je jedním z hlavních důvodů, proč je Single Barrel zajímavý pro zkušenější milovníky bourbonu.

V posledních letech značka rozšířila také nabídku dalších jednosudových receptur. Vedle klasického OBSV se tak objevují například OESK, OBSK nebo OESQ, které umožňují poznávat odlišné kombinace obilí a kvasinek. Zákazník tak může ochutnat několik bourbonů ze stejné palírny, které se liší už samotným základem výroby.

Small Batch Select: Šest receptur bez filtrace za studena

V roce 2019 uvedl Four Roses další stálý produkt označovaný jako Small Batch Select. Jeho vznik souvisel s pokračujícím zájmem o kvalitnější bourbony a snahou představit další možnosti kombinování deseti vlastních receptur. Na rozdíl od klasického Small Batch, který využívá čtyři receptury, se Select sestavuje ze šesti.

Palírna pro něj vybírá destiláty z obou obilných směsí a využívá tři kmeny kvasinek: V, K a F. Jednotlivé složky zrají přibližně šest až sedm let a výsledný bourbon se lahvuje při 52 % alkoholu. Důležitou vlastností je také skutečnost, že Small Batch Select neprochází filtrací za studena, označovanou jako non-chill filtered.

Filtrace za studena se běžně používá k odstranění některých mastných kyselin, esterů a dalších látek, které mohou při nižší teplotě způsobovat zakalení whiskey. Pokud se tento krok vynechá, zůstává v destilátu více původních složek. Výsledná whiskey proto může působit plněji a nabídnout výraznější strukturu.

Small Batch Select je spojován s tóny tmavého ovoce, bylin, koření a dubového dřeva. Vyšší obsah alkoholu mu dodává intenzivnější chuťový projev a umožňuje také zajímavý vývoj po přidání několika kapek vody.

Limitované edice: Když palírník vybírá výjimečné sudy

Vedle stálé nabídky vydává Four Roses také limitované edice, které patří mezi nejvyhledávanější produkty značky. Často vznikají kombinací několika vybraných sudů různého stáří a z různých receptur. Právě zde může hlavní palírník využít zkušenosti s deseti odlišnými destiláty a vytvářet směsi, které nejsou omezené požadavkem zachovat každý rok stejný chuťový profil.

Jednou z nejznámějších sérií je Four Roses Limited Edition Small Batch. Každý ročník může využívat jinou kombinaci receptur i odlišné stáří jednotlivých sudů. Produkty se zpravidla lahvují při vyšší koncentraci alkoholu a bez filtrace za studena, aby si zachovaly co nejvíce původního charakteru.

Pro sběratele a zkušenější milovníky whiskey jsou tyto edice zajímavé také proto, že umožňují sledovat práci konkrétního hlavního palírníka. Ten totiž nerozhoduje pouze o výběru nejstarších nebo nejsilnějších sudů, ale především o tom, jak se jednotlivé aromatické vlastnosti doplňují. Výsledná směs tak může kombinovat například ovocnost kvasinek O, kořenitost receptur s vysokým podílem žita a květinové tóny dalších destilátů.

Právě omezený počet lahví a rozdíly mezi jednotlivými vydáními způsobují, že některé limitované Four Roses patří mezi vyhledávané sběratelské bourbony. Jejich skutečná hodnota však závisí nejen na stáří nebo počtu vyrobených lahví, ale také na konkrétním ročníku, poptávce a stavu lahve.

Jim Rutledge a Brent Elliott: Dva muži moderního Four Roses

Mezi nejdůležitější osobnosti moderní historie Four Roses patří Jim Rutledge. Do společnosti Seagram nastoupil v roce 1966 a postupně získával zkušenosti s výzkumem, výrobou a kontrolou kvality whiskey. V roce 1995 se stal hlavním palírníkem Four Roses a právě jeho práce významně ovlivnila následný návrat značky na americký trh.

Rutledge dlouhodobě zdůrazňoval význam deseti výrobních receptur a pečlivého výběru sudů. Po převzetí značky společností Kirin pomáhal vytvářet moderní produktovou nabídku, která začala znovu oslovovat americké zákazníky. Pod jeho vedením vznikly Single Barrel a Small Batch, tedy dva produkty, které dnes patří mezi nejdůležitější součásti sortimentu.

V roce 2015 jej vystřídal Brent Elliott, který s Rutledgem spolupracoval přibližně deset let. Elliott vystudoval chemii na University of Kentucky a ve Four Roses se podílel na výrobě a kontrole kvality ještě předtím, než převzal funkci Master Distiller. Díky tomu dobře poznal jednotlivé receptury i rozdíly mezi sudovými zásobami.

Právě pod Elliottovým vedením vznikl Small Batch Select a značka pokračovala v rozšiřování nabídky jednosudových i limitovaných bourbonů. Přesto zůstává základní výrobní systém postavený na stejném principu: dvě obilné směsi, pět kmenů kvasinek a deset odlišných receptur.

Čím se Four Roses liší od ostatních bourbonů?

Mezi americkými bourbony najdeme značky známé například používáním pšenice místo žita, dlouhým zráním nebo specifickým typem sudů. Four Roses si však vybudoval vlastní přístup založený na kombinování odlišných destilátů ještě předtím, než vůbec začne jejich zrání.

Díky dvěma obilným směsím a pěti kmenům kvasinek má palírna k dispozici deset různých základních bourbonů. Každý z nich může vytvářet jiné ovocné, kořenité, bylinné nebo květinové tóny. Tato rozmanitost umožňuje vyrábět produkty s odlišným charakterem, aniž by bylo nutné zásadně měnit technologii zrání nebo používat neobvyklé typy sudů.

Další zvláštností jsou jednopodlažní sklady, jejichž konstrukce omezuje výrazné teplotní rozdíly během zrání. Společně s dlouhodobou prací se sudovými zásobami tak vytvářejí podmínky, ve kterých lze poměrně přesně sledovat vlastnosti jednotlivých receptur.

Právě díky těmto postupům může Four Roses nabídnout jak jemnější základní bourbon vhodný do koktejlů, tak výraznější Single Barrel nebo limitované edice určené především k samostatnému ochutnávání. Každý produkt přitom představuje trochu jinou podobu stejné palírny.

Four Roses: Bourbon, který se po desetiletích vrátil domů

Historie Four Roses patří mezi nejzajímavější příběhy amerického bourbonu. Začala obchodníkem Paulem Jonesem Jr., pokračovala romantickou legendou o čtyřech růžích a přežila období prohibice, během kterého mnoho dalších whiskey definitivně zmizelo. Ve třicátých a čtyřicátých letech se Four Roses stal jedním z nejprodávanějších bourbonů ve Spojených státech, aby se později paradoxně přesunul především na zahraniční trhy.

Teprve převzetí japonskou společností Kirin v roce 2002 umožnilo značce návrat na domácí americký trh. Pod vedením Jima Rutledge a později Brenta Elliotta se podařilo vybudovat nabídku, která dnes zahrnuje širokou škálu bourbonů od základní čtyřicetiprocentní varianty až po limitované edice z výjimečných sudů.

Největší zvláštností Four Roses však nakonec není samotná historie ani slavná etiketa. Je to systém deseti receptur, který umožňuje vytvářet mimořádně rozmanité bourbony z pouhých dvou obilných směsí a pěti kmenů kvasinek. Právě tento přístup ukazuje, jak velký význam může mít při výrobě whiskey fermentace a jak výrazně se mohou lišit destiláty vyrobené ve stejné palírně.

A pokud se při pohledu na lahev Four Roses někdy zamyslíte nad čtyřmi červenými růžemi, budete vědět, že za nimi stojí nejen romantická legenda, ale také více než století americké historie. Příběh značky, která přežila prohibici, téměř zmizela z vlastní země a nakonec se dokázala vrátit mezi respektované výrobce bourbonu z Kentucky.