KiNoBi Ki No Bi Sei japonský dry gin 54.5% 0,7 l GB

KI NO BI – japonský gin z Kyoto Distillery

KI NO BI je prémiový japonský gin vyráběný v palírně The Kyoto Distillery v Kjótu. Značka byla vytvořena s cílem propojit klasický suchý gin s místními surovinami, jemnou estetikou a tradičním řemeslem někdejšího císařského města. Základní KI NO BI Kyoto Dry Gin vzniká z neutrálního rýžového lihu, jalovce a deseti dalších botanicals, mezi nimiž nechybí japonské citrusy yuzu, zelený čaj gyokuro, pepř sanshō, listy červeného shisa, bambus nebo dřevo japonské červené borovice akamatsu.

Kyoto Distillery je skutečnou specializovanou palírnou ginu, nikoliv pouze značkou, která si nechává hotový nápoj vyrábět u externího dodavatele. Jednotlivé skupiny botanicals se v Kjótu samostatně macerují, destilují a následně přesně míchají. Hotový gin se propojuje s měkkou vodou z oblasti Fushimi, která je po staletí známá výrobou japonského saké.

Základní KI NO BI se stáčí při neobvykle přesné síle 45,7 % alkoholu. Vyšší obsah alkoholu pomáhá zachovat citrusovou svěžest, jalovec, pepřové koření i jemnější čajové tóny. Výsledný gin je suchý a jasně rozpoznatelný jako gin, zároveň však nepůsobí jako pouhá kopie tradičních londýnských značek. Yuzu, sanshō, gyokuro a rýžový základ mu dávají osobitý japonský charakter.

Portfolio zahrnuje také silnější KI NO BI SEI, čajově zaměřený KI NO TEA, sladší Old Tom gin KI NO TOU, ovocný likér KI NO BAI a několik sudově stařených nebo sběratelských edic. Jednotlivé produkty nevznikají pouze změnou etikety nebo obsahu alkoholu. Liší se poměrem destilátů, výběrem botanicals, způsobem dokončení i výsledným chuťovým stylem.

Vznik Kyoto Distillery

The Kyoto Distillery byla založena roku 2014 trojicí Noriko Kakuda Croll, David Croll a Marcin Miller. Zakladatelé měli dlouholeté zkušenosti s japonskou a skotskou whisky, dovozem destilátů, mezinárodní distribucí a pořádáním odborných degustací.

Noriko a David Croll již od konce 90. let představovali japonským zákazníkům nezávisle stáčené skotské whisky a další prémiové nápoje. Spolupracovali například se značkami Isle of Arran, Springbank, Scotch Malt Whisky Society, BrewDog nebo Fever-Tree. Marcin Miller působil jako autor, vydavatel a odborník na whisky a gin.

V roce 2005 společně založili Number One Drinks Company, prostřednictvím které pomáhali uvádět na světový trh vzácné japonské whisky Karuizawa a Hanyu. Po několika letech se rozhodli vytvořit vlastní destilát, který by byl pevně spojený s konkrétním japonským městem a jeho kulturou.

Volba padla na Kjóto. Město nabídlo nejen kvalitní vodu a dostupnost regionálních botanicals, ale také prostředí s mimořádně silnou tradicí zpracování čaje, papíru, textilu, keramiky a dalších řemesel. Po přibližně dvou letech vývoje receptury byl v říjnu 2016 uveden na trh první KI NO BI Kyoto Dry Gin.

První japonská palírna zaměřená výhradně na gin

Kyoto Distillery byla vytvořena jako první japonská řemeslná palírna specializovaná výhradně na gin. Na rozdíl od mnoha japonských producentů nevznikla jako vedlejší projekt výrobce saké, šóčú nebo whisky. Její zařízení, receptury i výrobní tým se od začátku soustředily na destilaci jalovcového nápoje.

Tato specializace umožnila vytvořit neobvykle složitý výrobní systém založený na samostatném zpracování šesti skupin botanicals. Palírna se nesnaží vyrábět široké portfolio nesouvisejících destilátů, ale rozvíjí různé podoby jednoho základního stylu.

V říjnu 2025 zahájila Kyoto Distillery novou etapu v moderním výrobním závodě. Nový areál používá čtyři tisícilitrové měděné kotle německého výrobce CARL a také dva menší kotle o objemu 140 a 450 litrů, které byly přemístěny z původního provozu. Menší zařízení slouží zejména k vývoji receptur a limitovaným šaržím.

Nová palírna pracuje bez přímého využívání fosilních paliv. Elektrický kotel je napájen energií z obnovitelných zdrojů a část výrobních kroků byla modernizována poloautomatickým řízením. Destiléři však nadále kontrolují maceraci, jednotlivé destilace, výsledné řezy i přesné spojování aromatických složek.

Pernod Ricard a současné vlastnictví

V roce 2020 navázala Kyoto Distillery strategické partnerství se skupinou Pernod Ricard. Francouzská společnost získala významný podíl v palírně a KI NO BI se následně začlenil do jejího globálního portfolia prémiových destilátů.

Pernod Ricard pomáhá zejména s mezinárodní distribucí, investicemi a rozvojem značky. Samotná výroba však zůstává v Kjótu. Gin se zde destiluje, míchá, propojuje s vodou a lahvuje, takže nejde pouze o japonsky stylizovaný produkt vyráběný v Evropě.

Zakladatelé a původní tým zůstali důležitou součástí příběhu i výrobní filozofie značky. Zapojení velké nápojové skupiny umožnilo zvýšit dostupnost KI NO BI na zahraničních trzích a financovat nový výrobní závod, aniž by se základní receptura přesunula mimo Japonsko.

Co znamená název KI NO BI

Název KI NO BI lze vykládat jako „krása ročních období“. Odkazuje na japonské vnímání sezonnosti, při němž se chuť, vůně i estetika přirozeně mění podle části roku a dostupnosti čerstvých surovin.

Jednotlivé japonské botanicals se sklízí v době, kdy nabízejí požadovanou intenzitu. Yuzu se vybírá pro aromatickou kůru, pepř sanshō pro svěží citrusové koření a čaj gyokuro pro sladkost, umami a zelené tóny.

Název současně dobře vystihuje snahu palírny spojit několik velmi rozdílných aromatických skupin do jednoho vyváženého celku. Cílem není vytvořit gin, v němž jedna exotická přísada překryje jalovec, ale harmonický destilát s postupně se otevírajícími citrusovými, bylinnými, čajovými a kořeněnými vrstvami.

Rýžový líh jako základ

Základem ginů KI NO BI je kvalitní neutrální alkohol vyrobený z rýže. Palírna jej používá jako nosič pro maceraci a destilaci botanicals. Nejde o saké, šóčú ani o rýžovou vodku doplněnou hotovými aromaty.

Neutrální líh musí být dostatečně čistý, aby nezakrýval jalovec, citrusy, čaj a koření. Rýžový původ však výrobce spojuje s jemnější, zakulacenou a lehce sametovou strukturou výsledného ginu.

Rýže sama o sobě nevytváří hlavní chuť KI NO BI. Rozhodující aromatiku přinášejí znovu destilované botanicals. Rýžový základ se projevuje především texturou a tím, jak se jednotlivé chutě rozvíjejí na patře.

Jedenáct botanicals a šest elementů

Základní receptura KI NO BI obsahuje jedenáct botanicals. Palírna je rozděluje do šesti skupin označovaných jako Six Elements. Každá skupina vytváří samostatnou část chuťové stavby a destiluje se odděleně.

Skupinu Base tvoří jalovec, kořen kosatce a akamatsu, tedy japonská červená borovice. Jalovec je základním znakem ginu, kořen kosatce pomáhá spojovat vůně a akamatsu přidává jemně pryskyřičný, dřevitý a lesní charakter.

Citrus obsahuje žluté yuzu a citron. Yuzu přináší výraznou vůni připomínající mandarinku, grapefruit a citronovou kůru, zatímco citron udržuje chuť čistou, jasnou a snadno rozpoznatelnou.

Do skupiny Herbal patří zelené plody pepře sanshō a mladé listy kinome. Kinome jsou aromatické listy stejné rostliny, z níž pochází sanshō. Společně vytvářejí citrusově pepřovou vůni, byliny a jemné brnění na jazyku.

Skupinu Spice zastupuje zázvor, který se nejvýrazněji projevuje v hřejivém závěru. Tea tvoří prémiový zelený čaj gyokuro z oblasti Uji. Poslední skupina Fruity & Floral spojuje bambusové listy a červené shiso.

Červené shiso připomíná aromatickou bylinu příbuznou perile a může přinášet tóny máty, bazalky, koření a červeného ovoce. Bambusové listy dodávají jemnou zelenou, rostlinnou a lehce nasládlou vrstvu.

Samostatná destilace jednotlivých elementů

Většina ginů se vyrábí společnou macerací nebo destilací všech botanicals v jedné várce. Kyoto Distillery používá odlišný postup. Jedenáct přísad rozdělí do šesti aromatických elementů, které se samostatně macerují v rýžovém lihu a následně odděleně destilují.

Rozdělení umožňuje přizpůsobit dobu macerace, množství surovin a průběh destilace vlastnostem každé skupiny. Citrusová kůra se chová jinak než kořen kosatce, jemný čaj nebo čerstvý pepř sanshō. Společná dlouhá macerace by mohla některé přísady přetížit a jiné naopak nedostatečně využít.

Po destilaci vznikne šest samostatných koncentrovaných složek. Výrobní tým je následně míchá v přesných poměrech. Tento krok palírna spojuje s japonským konceptem konwa, tedy vytvářením harmonie mezi rozdílnými prvky.

Výsledný blend se postupně upraví vodou z Fushimi a ponechá k odpočinku. Alkohol, voda a jednotlivé destiláty získají čas k propojení, takže výsledná chuť nepůsobí jako několik oddělených aromatických vrstev smíchaných těsně před lahvováním.

Voda z Fushimi

KI NO BI se spojuje s podzemní vodou z oblasti Fushimi na jihu Kjóta. Fushimi patří mezi nejvýznamnější centra výroby japonského saké a místní voda je známá svou měkkostí a nízkým obsahem některých minerálních složek.

Voda se používá při úpravě alkoholické síly a při spojování jednotlivých destilátů. Měkký charakter pomáhá zachovat jemnější čajové, citrusové a květinové tóny a nepřináší hrubou minerální tvrdost.

Samotná voda však nevytváří chuť ginu bez dalších surovin. Výsledný profil je společným výsledkem rýžového základu, kvality botanicals, samostatných destilací, přesného blendingu a následného odpočinku.

KI NO BI Kyoto Dry Gin

KI NO BI Kyoto Dry Gin 45,7 % je základním a nejdůležitějším produktem palírny. Vyrábí se z rýžového lihu a jedenácti botanicals rozdělených do šesti elementů.

Ve vůni se nejprve objevuje svěží yuzu, citronová kůra a jalovec. Následují zelené tóny sanshō, kinome, bambusu a červeného shisa. Gyokuro se projevuje jemnější sladkostí, čajovým umami a lehce trpkým závěrem.

Chuť je suchá, citrusová a jasně jalovcová. Zázvor a sanshō postupně přidávají koření a hřejivost, zatímco rýžový alkohol vytváří hladší a plnější texturu. Závěr je dlouhý, kořeněný a doplněný zeleným čajem.

Základní KI NO BI lze podávat čistý, na velkém kusu ledu nebo s kvalitním tonikem. Výrobce doporučuje také styl Sonic, v němž se kombinuje menší množství toniku se sodou. Nižší sladkost umožní lépe vyniknout yuzu, jalovci, sanshō a gyokuru.

V koktejlech se uplatní v Martini, Gimletu, Negroni nebo Collinsu. Vzhledem k jemnějším čajovým a bylinným tónům je vhodné nepoužívat příliš výrazně aromatický tonik nebo velké množství sladkého sirupu.

KI NO BI SEI

KI NO BI SEI 54,5 % je silnější podoba základního Kyoto Dry Ginu. Používá stejné skupiny botanicals, výsledný blend je však upraven tak, aby jednotlivé složky zůstaly vyvážené také při vyšším obsahu alkoholu.

Slovo SEI lze spojovat s významy jako síla nebo energie. Gin má plnější strukturu, výraznější jalovec a intenzivnější citrusově pepřový charakter. Vyšší síla zvýrazňuje yuzu, sanshō, zázvor i pryskyřičné tóny akamatsu.

Nejde pouze o běžný KI NO BI naředěný na menší množství vody. Poměry jednotlivých elementů jsou znovu kalibrovány, aby se zachovala harmonie a silnější alkohol nepřekryl jemnější čajové a bylinné složky.

KI NO BI SEI je vhodný pro zákazníky, kteří hledají výrazný gin k pomalému popíjení nebo do chuťově silnějších koktejlů. Dobře se prosadí v Negroni, suchém Martini nebo Gin & Toniku s dostatkem ledu.

KI NO TEA

KI NO TEA 45,1 % je čajově zaměřený Kyoto Dry Gin vytvořený ve spolupráci s pěstitelem a blenderem čaje Horii Shichimeien. Rodinná společnost působí v oblasti Uji od roku 1879 a věnuje se tradičnímu japonskému čaji.

Receptura využívá vybrané čaje gyokuro a tencha. Gyokuro se před sklizní zastíní, což podporuje tvorbu sladkých, zelených a umami tónů. Tencha je čajový základ, který se po rozemletí používá k výrobě matcha.

Ve vůni působí KI NO TEA sladce, jemně a zeleně. V chuti se objevuje bílá čokoláda, jalovec, čerstvý čaj, citrusy a přirozené umami. Závěr připomíná pražený zelený čaj a zůstává dlouhý, čistý a lehce suchý.

Čaj není do hotového ginu pouze přidán jako nálev. Vybrané botanicals se zpracovávají v rámci vlastní destilační receptury, takže výsledný nápoj zůstává čirý a stabilní.

KI NO TEA lze podávat čistý, s malým množstvím studené vody nebo ve stylu japonského mizuwari. Uplatní se také v Martini, Alexanderu nebo koktejlech s matcha, smetanou, citrusy a lehkou sladkostí.

KI NO TOU Old Tom Gin

KI NO TOU 47,4 % představuje japonskou interpretaci historického stylu Old Tom. Vychází ze základních jedenácti botanicals KI NO BI a po destilaci se doslazuje černým cukrem kokuto z ostrova Yonaguni v Okinawě.

Kokuto se vyrábí z třtinové šťávy a zachovává větší množství minerálních a melasových složek než vysoce rafinovaný bílý cukr. Do ginu nepřináší pouze jednoduchou sladkost, ale také tóny datlí, karamelu, melasy a lehké minerálnosti.

Ve vůni se objevuje hnědý cukr, jalovec, gyokuro a sanshō. Chuť přidává datle, kandovaný zázvor a sladší koření, zatímco závěr připomíná marmeládu z yuzu.

KI NO TOU je sladší než klasický KI NO BI, stále však zůstává ginem s výrazným jalovcem a kořením. Hodí se k čistému podávání, s ledem i do historických koktejlů, například Tom Collinsu, Martinez nebo sladší varianty Negroni.

KI NO BAI – likér z ume a haskapu

KI NO BAI 29,5 % není čistý gin, ale ovocný likér založený na upravené receptuře KI NO BI. Inspiruje se britským sloe ginem, místo trnek však používá japonské plody ume a severské bobule haskap.

Zralé ume pocházející z farmy jižně od Uji se několik měsíců macerují v ginu. Po dosažení požadované extrakce jsou odstraněny a na kratší dobu se přidají bobule haskap z ostrova Hokkaidó. Likér se nakonec dosladí japonským cukrem.

Ume se často označuje jako japonská švestka, botanicky je však blízce příbuzné meruňkám. Přináší peckové ovoce, mandle a výraznou kyselost. Haskap, známý také jako zimolez kamčatský nebo honeyberry, dodává tmavé bobulové ovoce, černý rybíz a třešně.

KI NO BAI má rubínovou barvu a vyvážený sladkokyselý charakter. Ve vůni se objevuje černý rybíz a třešně, chuť doplňují mandle, jalovec, citrusy a jemně pryskyřičné tóny.

Likér lze podávat čistý, na ledu nebo se sodou. Dobře funguje také jako ovocná složka Spritzu, Negroni nebo koktejlu s japonskou whisky a citrusy.

KI NO BI Edition K

KI NO BI Edition K 46 % je sudově stařený gin vznikající ve spolupráci s palírnou Kilchoman z ostrova Islay. Základní KI NO BI dozrává v sudech z amerického dubu, které předtím obsahovaly nakouřenou single malt whisky Kilchoman.

Sud přidává kouř, rašelinu, dub a stopy předchozí whisky. Výrobní tým průběh zrání pravidelně kontroluje, aby kouř zcela nepřekryl yuzu, sanshō, jalovec a gyokuro.

Ve vůni se objevuje čerstvá rašelina, citron, yuzu a bylinné sanshō. Chuť spojuje kouřový jalovec, jemnou sladkost, koření a dub. Závěr přidává zázvor, pepř, kouř a lehce perníkový charakter.

Edition K zůstává ginem, nikoliv whisky ani směsí ginu a whisky. Chuť předchozího destilátu se do něj přenáší pouze prostřednictvím použitého dubového sudu. Dobře funguje čistý, se sodou nebo v kouřovém Negroni.

KI NO BI Edition G

KI NO BI Edition G 46 % zraje v dubových barikových sudech pocházejících z lesa Argonne ve francouzské oblasti Champagne. Sudy byly předtím použity při výrobě Champagne Henri Giraud.

Zrání přináší vanilku, ovoce, jemné třísloviny a zakulacený dub. Jalovec, yuzu, sanshō a zázvor zůstávají rozpoznatelné, doplňuje je však peckové ovoce a lehce vinný charakter sudu.

Edition G je jemnější a ovocnější než kouřová Edition K. Hodí se k podávání čistá, s ledem nebo se sodou, která prodlouží citrusové a dubové tóny bez výrazného doslazení.

KI NO JYU a další sběratelské edice

KI NO JYU 47 % je první část ultra prémiové série věnované vybraným japonským surovinám. Vznikla opět ve spolupráci s Horii Shichimeien a zaměřuje se na gyokuro z historické zahrady Oku-no-Yama v Uji.

Vedle jalovce, kořene kosatce, akamatsu, yuzu a citronu používá gyokuro, květy vonokvětky kinmokusei, pomerančovou kůru a bambusové listy. Nabízí zelený čaj, citrusy, květiny, umami a jemně nasládlý závěr.

Jednotlivé lahve mají ručně dokončované etikety z japonského papíru washi. Motiv se tiskne z ručně vyřezávaného dřevěného bloku a jednotlivé části se následně pečlivě aplikují na lahev. KI NO JYU bylo uvedeno především pro japonský trh a jeho dostupnost v Evropě je omezená.

Kyoto Distillery pravidelně připravuje také výroční číslované edice, speciální blendy a sady Kyoto Legacy Collection. Tyto produkty vznikají v malém množství a nelze je považovat za trvale dostupnou součást základního portfolia.

Karakami a design lahví

Vzhled KI NO BI je úzce spojený s tradičním dekorativním papírem karakami. Na designu spolupracuje kjótský ateliér Kira Karacho, který navazuje na dílnu založenou roku 1624.

Karakami se tradičně používá k dekoraci posuvných stěn, interiérů, papíru a uměleckých předmětů. Vzory se tisknou pomocí ručně vyřezávaných dřevěných bloků a často pracují s geometrickými nebo přírodními motivy.

Každá řada KI NO BI používá vlastní barevnou kombinaci a vzor odpovídající jejímu charakteru. Základní gin působí čistě a elegantně, SEI používá výraznější provedení, KI NO TEA zdůrazňuje zelený čaj a sudové edice odkazují na dřevo, kouř nebo Champagne.

Design není pouze dekorací přidanou k běžnému produktu. Spolupráce s místními řemeslníky je součástí širší filozofie značky, která se snaží propojit destilaci s kulturou Kjóta.

The House of KI NO BI

Vedle výrobní palírny provozuje značka v Kjótu návštěvnický prostor The House of KI NO BI. Nachází se v tradičně upravené budově a slouží jako bar, obchod, degustační centrum a místo pro vzdělávací programy.

Návštěvníci se zde mohou seznámit s jednotlivými botanicals, porovnat základní aromatické elementy a zúčastnit se seminářů věnovaných výrobě ginu. Součástí nabídky je také blendingový program, při němž si účastníci zkoušejí spojit jednotlivé destiláty do vlastního výsledného profilu.

The House of KI NO BI není hlavním výrobním závodem. Destilace probíhá v samostatném provozu Kyoto Distillery, zatímco městský dům slouží především k prezentaci značky a jejího vztahu ke Kjótu.

Jak podávat gin KI NO BI

Základní KI NO BI nejlépe ukáže svůj charakter v jednoduchém Gin & Toniku nebo KI NO BI Sonic. Vhodný je neutrálnější prémiový tonik, dostatek ledu a střídmá citrusová ozdoba. Příliš sladký nebo silně ochucený tonik může zakrýt gyokuro, sanshō a jemnější bylinné složky.

Pro čisté podávání lze gin lehce vychladit nebo nalít na velký kus ledu. Několik kapek vody otevře citrusy, červené shiso a pepřové koření. Vyšší síla základního KI NO BI i SEI umožňuje přidat vodu bez rychlé ztráty aromatické intenzity.

KI NO BI se dobře uplatní v suchém Martini, kde vynikne jalovec, citrusy a čaj. Yuzu Gimlet zvýrazní japonský citrusový charakter, zatímco Negroni více vyhovuje silnějšímu KI NO BI SEI.

KI NO TEA je vhodný pro jemnější Martini, mizuwari nebo koktejly s čajem a matcha. KI NO TOU může nahradit klasický Old Tom gin v Martinezu nebo Collinsu. Edition K se hodí do kouřového Negroni a Edition G k jednoduchému podávání se sodou.

Jak vybírat mezi jednotlivými giny KI NO BI

Pro první seznámení se značkou je nejvhodnější KI NO BI Kyoto Dry Gin. Nabízí nejvyváženější spojení jalovce, yuzu, sanshō, zázvoru a gyokura a ukazuje základní filozofii šesti samostatně destilovaných elementů.

KI NO BI SEI je určen zákazníkům, kteří hledají vyšší sílu, plnější strukturu a výraznější koření. Dobře se prosadí v koktejlech a zároveň zůstává vhodný k pomalému samostatnému ochutnávání.

KI NO TEA osloví milovníky japonského zeleného čaje, umami a jemnější aromatiky. Čajový charakter není sladkým přidaným aromatem, ale součástí vlastní destilační receptury.

KI NO TOU je sladší Old Tom gin s černým cukrem kokuto. KI NO BAI nabízí ovocný likérový styl s ume a haskapem a nelze jej zaměňovat za suchý gin.

Sudová Edition K je vhodná pro milovníky kouřové whisky, zatímco Edition G nabízí ovocnější dubový charakter a jemnější vliv sudu po Champagne. Sběratelské edice KI NO JYU a výroční blendy jsou určeny především zkušeným milovníkům a zájemcům o omezené kjótské projekty.

Charakter značky KI NO BI

KI NO BI představuje jeden z nejvýraznějších příkladů moderního japonského ginu. Jeho identita nestojí pouze na použití exotických botanicals nebo japonských znaků na etiketě, ale na skutečné výrobě v Kjótu, rýžovém základu, místní vodě a složitém systému oddělených destilací.

Základní receptura rozděluje jedenáct botanicals do šesti elementů. Jalovec, kosatec a akamatsu tvoří nosnou konstrukci, yuzu a citron přidávají svěžest, sanshō a kinome koření, zázvor hřejivost, gyokuro umami a bambus s červeným shisem bylinnou a květinovou vrstvu.

KI NO BI Kyoto Dry Gin ukazuje základní harmonický styl palírny, SEI jej převádí do vyšší síly a KI NO TEA zdůrazňuje japonský zelený čaj. KI NO TOU pracuje s tradicí sladšího Old Tom ginu a KI NO BAI nahrazuje evropské trnky japonským ume a bobulemi haskap.

Edition K a Edition G dokazují, že gin může citlivě reagovat také na krátké zrání ve dřevě. Sudy po nakouřené whisky Kilchoman přidávají rašelinu a kouř, zatímco dřevo spojené s Champagne Henri Giraud rozvíjí vanilku, ovoce a jemné třísloviny.

Výjimečné postavení značky podporuje také spojení s kjótskými řemeslníky, čajovými zahradami v Uji, vodou z Fushimi a tradičním papírovým uměním karakami. KI NO BI tak není pouze klasický dry gin doplněný yuzu, ale promyšlená japonská interpretace celé kategorie, která propojuje přesnou destilaci, blending a kulturní prostředí Kjóta.